Evangelický kostel Krouna

Vznik evangelického sboru v Krouně podporoval tehdejší majitel Rychmburského panství Filip hrabě Kinský. Do nedávna tajní evangelíci se začali ve velkém množství scházet. Hrabě Kinský zařídil povolání reformovaného duchovního, a to Františka Kovacse z Uher. První kázání se konalo ve stodole u Šimonů v září 1783.

Náhrobek Josefa Jakuba Kučery

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Opatovicích. Josef Jakub Kučera (1846-1905) byl evangelickým farářem v Opatovicích v letech 1872-1905 a zároveń v letech 1903-1905 také superintendentem evangelické církve a.v. v Čechách.

Evangelický hřbitov Džbánov

Evangelický hřbitov ve Džbánově svým umístěním na okraji vesnice navazuje snad již na předtoleranční místo pohřbů utajených evangelíků. Jsou zde pohřbeni tři ze džbánovských evangelických farářů: Bedřich Horký (1860-1931), Jan Amos Pavlinec (1912-1986) a Blahoslav Pípal (1926-1991).

Červený kostel Brno - Chrám Jana Amose Komenského

„Červený kostel“, který tvoří jednu z brněnských dominant, byl postaven v letech 1863 - 1867 podle návrhu vídeňského architekta H. Ferstla. Sloužil členům německého luterského sboru a nesl název Christuskirche - Kristův chrám. Patřila k němu i základní církevní škola (nynější sborový dům ČCE, Opletalova 6), kde působila řada významných osobností.

Rudolfův majestát 1609

Rudolfův majestát byl vydán ´na hradě našem Pražském ve čtvrtek po svatém Prokopu léta Páně tisícíhošestistéhodevátého ..´, tedy 9. července 1609. Majestát je dovršením snah všech reformačních větví českých evangelíků (církve podobojí, luteránů a Jednoty bratrské), jak je symbolizuje České vyznání, předložené v roce 1575 Rudolfovu otci, císaři Maxmiliánovi II.

Náhrobek Štěpána Šoltesze

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libici nad Cidlinou. Štěpán Šoltesz (?-1844) byl nejprve farářem reformovaného (h.v.) sboru ve Velenicích (1802-1839). Nato přešel do Libice nad Cidlinou, kde jako druhý libický farář (po Mojžíši z Tardy) působil v letech 1839-1844.

Evangelický kostel Černilov

Po vyhlášení Tolerančního patentu se část evangelíků přihlásila k augsburské konfesi, vytvořila sbor a postavila v roce 1889 novoklasicistní kostel na místě původní dřevěné modlitebny. Tento tzv. dolní kostel se po vzniku ČCE přestal používat a chátral. V současné době je v něm obřadní smuteční síň.

Evangelický kostel Zruč nad Sázavou

Ve Zruči nad Sázavou vznikla kazatelská stanice sboru v Opatovicích již v roce 1918, vlastně hned na začátku ´přestupového hnutí´. Roku 1923 se stala kazatelskou stanicí sboru v Kutné Hoře. V letech 1935-1936 byl postaven kostel s modlitebnou a bytem faráře; podle projektu architekta Bohumíra Kozáka a zásluhou kutnohorského faráře Viktora Szalatnaye. Slavnostní otevření se konalo 6.

Evangelický areál Český Brod

Celý areál získala tehdy kazatelská stanice evangelického sboru ČCE ve Kšelích v roce 1951. Na budově renesančního kostela, postaveného roku 1560 patrně husitskou, utrakvistickou církví, vyniká venkovní renesanční kamenná kazatelna z roku 1585. Do současné podoby byl interiér upraven v letech 1974-1983, za faráře (1968-1985) Jiřího Štorka (1941-2003).