Evangelický kostel Horní Dubenky

Jakmile se v Horních Dubenkách dověděli o Tolerančním patentu, vydali se do Telče se žádostí o založení sboru. Byli však odmítnuti; právě byl založen sbor augsburského vyznání v nedaleké Velké Lhotě. Dubenečtí se však nedali. Obrátili se přímo na císaře Josefa II., a i když jich podle pravidel Tolerančního patentu bylo málo, vydal panovník 6.listopadu 1783 Nejvyšší dekret, kterým povolil utvořit v Horních Dubenkách samostatný sbor augsburského vyznání.

Začátky chudého sboru byly těžké. Pozemky na stavbu fary, hřbitova i modlitebny byly pouze pronajaty. Stavba modlitebny byla zahájena v dubnu 1786 a již v říjnu téhož roku v ní byly slouženy první bohoslužby, za prvního faráře a.v. (1783-1835) Ondřeje Lazanyie (1758-1835). Na rozdíl od jiných tolerančních modliteben na Vysočině má ta zdejší místo dřevěného stropu zděnou klenbu. Kazatelna, kamenná podlaha i kruchta s varhanami byly pořízeny v pozdějších letech. Také vížka pochází až z roku 1857.

Na počátku 20. století byla postavena nová fara a hospodářské budovy. Velké opravy se uskutečnily v 50. letech minulého století. K faře byl tehdy přistavěn nový sborový sál, pojmenovaný podle dlouholetého významného kazatele, faráře (1883-1929) Pavla F. Lanštjáka (1856-1935), jemuž je také věnována pamětní deska. Hřbitov byl založen hned v roce 1782. Dnes k němu vede pěkná alej a najdeme tam náhrobky prvních kazatelů.

Rok 1989 znamenal i pro sbor v Horních Dubenkách výzvu k obnovené práci: konají se otevřená shromáždění pod širým nebem, na paměť pronásledování evangelíků jsou pravidelné bohoslužby u Studánky Páně a vzpomínka na M. Jana Husa bývá každým rokem na břehu Borského rybníka u památníku husitské bitvy.

V letních měsících probíhá v Horních Dubenkách setkání s názvem Parrésia aneb Ráj srdce a labyrint světa, jehož smyslem je setkání evangelia a kultury.