Kostel P. Marie Vítězné Praha

Kostel postavil v letech 1611-1613 nejspíše Giovanni Maria Alliprandi pro německé evangelíky a.v., jednalo se patrně o první barokní stavbu v Praze. Slavnostně byl otevřen 21. července 1613 - o rok dříve než staroměstský evangelický luterský kostel Svatého Salvatora - jako kostel Nejsvětější Trojice, se vchodem situovaným ze směru od Petřína.

Po Bílé Hoře připadl kostel řádu bosých karmelitánů, kvůli přímluvě člena řádu za vítězství v průběhu bělohorské bitvy. Na přání Ferdinanda II. byl přejmenován na kostel P. Marie Vítězné a Antonína Paduánského, jehož ctitelem císař byl. V letech 1625-1644 byla stavba adaptována, vnitřní orientace byla otočena, se vchodem ve směru od Vltavy.

Kostel je celosvětově znám jako kostel ´U pražského Jezulátka´ - podle sošky přivezené v 16. století ze Španělska matkou Polyxeny z Lobkovic; ta ji roku 1628 věnovala tomuto kostelu.

Zajímavost

Úcta věnovaná této sošce, pro kterou je určen i rozsáhlý soubor obleků, překračuje biblické novozákonní svědectví o dítěti Ježíši a přesahuje nejen protestantskou a pravoslavnou církevní tradici, ale i věrouku římskokatolickou.
Převlékáním sošky dosahuje tato lidová zbožnost až za hranici křesťanství.