Rudolfův majestát 1609

Rudolfův majestát byl vydán ´na hradě našem Pražském ve čtvrtek po svatém Prokopu léta Páně tisícíhošestistéhodevátého ..´, tedy 9. července 1609. Majestát je dovršením snah všech reformačních větví českých evangelíků (církve podobojí, luteránů a Jednoty bratrské), jak je symbolizuje České vyznání, předložené v roce 1575 Rudolfovu otci, císaři Maxmiliánovi II.

Majestát uzákonil náboženskou svobodu v Čechách (Moravu už spravoval král Matyáš, ale ta byla už po desetiletí nábožensky podstatně svobodnější), byť jen na několik příštích let. Čeští ´evangelíci´ využili sporu mezi císařem Rudolfem a jeho bratrem Matyášem. Vůdčími osobnostmi byli člen Jednoty bratrské Václav Budovec z Budova (1551-1621) a luterán Jindřich Matyáš Thurn (1567-1640).

Rudolf vyhlásil Majestát ´k žádosti stavův podobojí, věrných a milých poddanných našich´, totiž těch ´pod obojí tělo a krev Pána Ježíše Krista přijímajících a k též konfesí /české/ se přiznávajících´.

Majestát konstatuje platnost ´i na budoucí časy´, do náboženské svobody je zahrnut ´stav panský, rytířský, také Pražané, Horníci a jiná města s lidmi poddannými jich´. Ani ´sedlský lid nemá přinucován býti´. Tím Majestát podstatně rozšiřuje svobodu vyznání oproti pravidlu ´Cuius regio, eius et religio - Kdo vládne, ten určuje víru´, tehdy v Evropě něco jedinečného. Na základě Majestátu byla zřízena tzv. dolní konsistoř, i potvrzena neplatnost kompaktát. Závaznost Majestátu dotvrzuje ´pečeť naše císařská´ a zápis ´ve dsky zemské´.

Kromě podpisu císaře jsou podepsáni nejvyšší pražský purkrabí Adam ze Šternberka a Pavel Michna, druhý sekretář České kanceláře. Chybí tedy podpis kancléře Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic, který jako přesvědčený tvrdý katolík podepsat odmítl.

Ona platnost ´i na budoucí časy´, zaručovaná Majestátem, trvala tehdy pouhých 18 let. Po porážce českého stavovského povstání císař Ferdinand II. Majestát zrušil, listinu dal prostřihnout a císařskou pečeť spálit. Tzv. Obnovené zřízení zemské, v Čechách roku 1627, na Moravě 1628, uzákonilo římsko-katolickou církev jako jedinou povolenou.

Zajímavost

Šest týdnů po vydání Majestátu pro České království z 9. července byl vydán ´Majestát pro Slezany´, který výslovně počítal s tím, že církevní statky jsou zahrnuty mezi statky královské.
Český Majestát toto ustanovení neobsahoval, a to se stalo sporným bodem, také v případu nově postavených evangelických kostelů v Broumově a v Hrobu u Teplic.