Evangelický areál Lysá nad Labem

Areál lyského evangelického sboru tvoří kromě kostela (toleranční modlitebny) fara, hospodářské stavení a bývalá evangelická škola, obklopené zahradou, ve které jsou také umístěny náhrobky přenesené sem z bývalého evangelického hřbitova v sedmdesátých letech. Areál vznikl zakoupením parcely pro novostavbu kostela v roce 1787, když tolerančnímu reformovanému sboru jeho členové, manželé Vodňanských, odprodali kus vlastní zahrady. (Do otevření kostela v roce 1789 bývaly bohoslužby v jejich stodole na téže parcele a první pastoři u Vodňanských také bydlili.) Ke kostelu byl jediný přístup z jihu od hlavní silnice (dnes Sojovické), který se dnes již nepoužívá. První budova fary byla zakoupena až roku 1791, ležela západně od kostela a dnes již nestojí. Novou faru, tj. na faru upravený patrový měšťanský dům na náměstí B. Hrozného, sbor koupil až v roce 1864. Po úpravách zde v prvním patře bydlí rodiny farářů, v přízemí bývala tehdy právě zřízená evangelická konfesijní škola a byt rodiny jejího učitele. Prvním učitelem na ní byl Karel Bedřich Utíkal, zakladatel a pozdější první ředitel Evangelického učitelského ústavu v Čáslavi. Prostory školní třídy však kapacitně nevyhovovaly a v roce 1907 byla na místě původní farní stodoly vystavěna nová prostornější školní budova. Evangelická škola byla však po vzniku ČSR roku 1919 natrvalo zrušena. Někdejší školní třída je upravena na shromažďovací místnost pro zimní období.

Při nuceném zrušení evangelického hřbitova v roce 1977 (v jeho okolí už bylo sídliště a také nově dokončená základní škola) byly do sborového areálu přemístěny některé významné náhrobky, především farářů sboru. Jde o tyto osobnosti: František Filipy (1792-1861), superintendent církve h. v. v Čechách v letech 1857-1861, který byl lyským farářem v posledních dvou letech života (1859-1861). Dále Josef Růžička (1822-1876, v Lysé působil od r. 1862), energický farář, který se o areál a založení školy zasloužil asi nejvíce. (Ještě za svých studií byl nejbližším spolupracovníkem Bedřicha Viléma Košuta, pražského klimentského faráře, oba byli v revolučním období 1848-1849 velmi činní, což Košutovi později vyneslo nucenou internaci v Korutanech a i Růžička se pak v 50. letech odstěhoval do zahraničí.) Růžičkův nástupce Václav Hrozný (1845-1896), otec prof. Bedřicha Hrozného, zde byl farářem od roku 1876 do své předčasné smrti 1896. Jeho následníkem byl v letech 1896-1927 farář Karel Hadač (1863-1927), za nějž se mj. provedla přestavba interiéru kostela a novostavba evangelické školy (obojí 1907). Nejmohutnějším pomníkem hřbitovního torza je žulový blok s křížem nahoře, připomínající majitele lyského panství George W. Andrewse (1826-1886). Andrews byl Angličan pravděpodobně anglikánského vyznání, což také vysvětluje, proč se nechal pohřbít na evangelickém a ne římskokatolickém hřbitově.

Zajímavost

Fara je rodištěm prof. Bedřicha Hrozného, rozluštitele starověké chetitštiny.
Originální náhrobky přemístěny do areálu po zlikvidování evangelického hřbitova v roce 1977.