Evangelický kostel Miroslav

Samostatný evangelický reformovaný (h.v.) sbor vznikl v Miroslavi oddělením od sboru v Nosislavi v roce 1846, jako jeden z pouhých pěti sborů, které v Čechách a na Moravě vznikly v potolerančním období do Císařského patentu 1861. V témže roce 1846 byl postaven také kostel, ještě podle tolerančních předpisů bez věže. Prvním farářem (1846-1852) se stal Fantišek Kún (1825-1894).

Evangelická fara Mariánské Lázně

Budova evangelické fary německého evangelického sboru byla postavena roku 1888 podle projektu místního stavitele Friedricha Zicklera (1829-1899) v dnešní Lidické ulici, za prvního faráře (1887-1914) evangelického sboru v tehdejším ´Marienbadu´ Josefa Ferbase. Evangelický sbor církve a.v. se v Mariánských Lázních ustavil v roce 1882, byl součástí Seniorátu a.v. Poohří.

Evangelický hřbitov Klášter nad Dědinou

Hřbitov vznikl spolu s evangelickým kostelem klášterského sboru h.v.  krátce po roce 1782 a během doby byl několikrát rozšiřován. Má tu náhrobek klášterský farář (1843-1889) a český superintendent h.v. (1863-1889) Jan Veselý (1813-1889).

Evangelický kostel Krucemburk

Toleranční patent z roku 1781 přinesl i do Krucemburku náboženské uvolnění. Rok nato zde byl založen nejstarší sbor augsburského vyznání v Čechách. Bohoslužebná setkávání se nejprve konala ve stodole, podobně jako v prvopočátcích mnoha sborů po vyhlášení Tolerančního patentu. První dřevěná modlitebna byla postavena během června 1786. Ta ovšem velmi brzy začala chátrat.

Náhrobek Josefa Nešpora

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Chrudimi. Josef Nešpor (1847-1916), rodák z Močovic, byl nejprve evangelickým farářem h.v. v Soběhrdech (1888-1896) a nato se stal prvním farářem evangelického reformovaného sboru v Chrudimi (1896-1930). V letech 1914-1929 byl současně seniorem Chrudimského seniorátu.

Evangelický areál Ostrava

Budova fary je sídlem farních sborů Českobratrské církve evangelickéj a Slezské církve evangelické a.v. Vedlejší činžovní dům má v přízemí Třanovského sál, ve kterém se konají bohoslužby v zimním období.

Náhrobek Františka Dobiáše

Náhrobek velimského rodáka Františka Dobiáše (1901-1985) na hřbitově ve Velimi. Působil v letech 1926-1931 krátce ve sboru v Olešnici na Moravě. Potom byl v období 1931-1966 farářem v Semtěši. Během druhé světové války byl kvůli falšování křestních listů v letech 1942-1945 politicky vězněn.