Socha Jana Husa Terezín

Secesní socha vytvořená z pískovce vznikla roku 1911. Je dílem sochaře Ladislava Beneše (1883-1956), které vytvořil jako svou první veřejnou zakázku. Socha je umístěna na Husově náměstí v Terezíně. Nápis obsahuje i zdůvodnění vzniku díla: ´socha postavená na jazykovém pomezí Litoměřicka´.

Kostel Sv. Havla Praha-Staré Město

Kostel Sv. Havla byl postaven v románském slohu v letech 1232-1263. Ve 14. století byl goticky přestavěn jako trojlodní se dvěma věžemi. V období 1723-1727/38 bylo průčelí upraveno ve stylu vrcholného baroka a následně barokně upraven interier.

Náhrobek Antonína Balabána

Antonín Balabán, rodák z Olešné u Nového Města na Moravě (1898-1983), byl v letech 1927-1937 kazatelem českého evangelického sboru v Boratíně na ukrajinské Volyni. Nato působil jako diakon v sociálních ústavech v Myslibořicích a v letech 1945-1961 byl farářem v Zábřehu na Moravě. Náhrobek je na evangelickém hřbitově ve Sněžném, kde byl dlouholetým farářem jeho zeť Jaroslav Pfann.

Náhrobek Adolfa Švandy

Náhrobek ředitele jimramovské evangelické školy (1858-1890) Adolfa Švandy (1839-1890) na hřbitově v Jimramově. Za jeho působení byla v roce 1869 postavena nová budova evangelické školy.

Evangelický hřbitov Habřina

Hřbitov evangelického luterského (a.v.) sboru byl založen roku 1861 na východním okraji Habřiny, a to jen několik let po vybudování kostela na západním okraji vesnice, zatímco původní toleranční modlitebna stála ´na východních humnech´.

Evangelický kostel Kovánec

Lidé v Kovánci i v okolí podporovali husity, věděli i o Jednotě bratrské. Protireformace po roce 1620 byla i zde tvrdá, ale tajní evangelíci se tady přesto udrželi. Čerpali mezi sebou navzájem duchovní podporu; podařilo se jim také navázat a udržet tajné spojení s českými exulanty až ze Žitavy. Po vyhlášení Tolerančního patentu v roce 1781 se přihlásili k augsburskému vyznání.