19. století

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libici nad Cidlinou. Štěpán Šoltesz (?-1844) byl nejprve farářem reformovaného (h.v.) sboru ve Velenicích (1802-1839). Nato přešel do Libice nad Cidlinou, kde jako druhý libický farář (po Mojžíši z Tardy) působil v letech 1839-1844.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libici nad Cidlinou. Jan Jelen (1802-1890) působil v letech 1832-1846 jako farář evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Borové. Odtud přešel do Libice nad Cidlinou jako třetí evangelický farář (1846-1879), po Štěpánu Šolteszovi.

V Růžové (Rosendorf) vznikla kazatelská stanice evangelického luterského (a.v.) sboru v Habřině již někdy po roce 1840, třebaže se jednalo o misii Ochranovské Jednoty bratrské. Tato církev však v té době nebyla v Rakousku registrována. Ve filiální sbor se změnila k 6. březnu 1863, farní sbor v…

Od toleranční doby byl používán hřbitov kolem evangelického kostela, který byl za faráře (1833-1880) Hynka Jurena (1806-1880), cca roku 1840, rozšířen. V roce 1897, za faráře (1896-1905) Karla Španiela (1869-1923), vznikl nový hřbitov za vesnicí. Slavnostně byl otevírán 17. října 1897. Od roku…

Evangelický a židovský hřbitov v Poděbradech vznikl za Labem v obci Kluk v roce 1896, rok po ustavení poděbradského evangelického reformovaného (h.v.) sboru. V letech 1902-1903 byl hřbitov podstatně rozšířen o katolickou část. Má tu náhrobek první poděbradský evangelický farář (1895-1909) Alois…

Náhrobek u ohradní zdi soběhrdského evangelického kostela. Hynek Juren (1806-1880) byl farářem v Soběhrdech v letech 1833-1880. V době jeho působení byl původní hřbitov kolem soběhrdského reformovaného kostela rozšířen. Když byl po vzniku nového hřbitova v roce 1897 toleranční hřbitov zrušen,…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libici nad Cidlinou. Mojžíš z Tardy (1759-1837) je členem první generace tolerančních kazatelů maďarské národnosti, kteří se rozhodli pro službu v nově se formujících evangelických sborech po Tolerančním patentu 1781. Byl prvním, a dlouholetým (1783-1837),…

Evangelický hřbitov v Libici nad Cidlinou vznikl v roce 1811. Roku 1909 byla postavena budova márnice. Pozornost upoutá výrazná hrobka rodiny Křičkovy, jejíž vnitřek byl žel poškozen nejhorším možným způsobem. Hřbitov je nyní majetkem obce.

Nalezneme zde náhrobky prvních tří farářů…

Toleranční fara byla postavena v roce 1789, za faráře Mojžíše z Tardy (1783-1837) na pozemku, který obec evangelickému h.v. sboru přidělila na západním okraji vesnice poblíž slavníkovského hradiště z 10. století. Vedle fary byl 1794 postaven toleranční kostel, ze kterého je zachována zeď tvořící…

Náhrobek na hřbitově v Močovicích. Václav Vančura (1816-1863) z Čáslavi byl ´hojecím kovářem´, tedy zvěrolékařem, a dlouholetým presbyterem evangelického sboru h.v. v Močovicích. Spolu s farářem (1838-1887) Pavlem Nešporem koupili 5. února 1863 v Čáslavi pozemek pro stavbu evangelického kostela…

Evangelická škola byla v Bousově zřízena v roce 1867 čáslavským sborem církve h.v., za faráře (1838-1887) Pavla Nešpora. V nové budově začalo vyučování v prosinci 1870 a již roku 1875 získala škola právo veřejnosti. Zanikla ke 30.červnu 1922.

Bohoslužby se zde konaly už od roku 1888, i…

Budova fary byla postavena současně s kostelem, se kterým je stavebně propojena, v roce 1890. Roku 1937, za faráře (1930-1942) Bohumila Smetánky (1902-1942), byl v přízemí zřízen prostorný sborový sál.

V roce 1960 byl získán ještě vedlejší dům, ve kterém bylo nakonec, s pomocí…

Budova evangelické školy byla postavena ve středu vesnice v roce 1861, za faráře (1834-1863) Čeňka Jurena (1804-1888). Jako spoluzakladatel evangelické školy je na náhrobku na hradišťském hřbitově uveden František Trojan (1829-1908). Od roku 1876 měla škola právo veřejnosti.

V roce 1955…

Hřbitov se rozkládá v bezprostřední blízkosti evangelického kostela, první zmínka je k roku 1835. V roce 1872, za faráře (1865-1891) a evangelického spisovatele Ludvíka Bohumila Kašpara (1837-1901), byl hřbitov rozšířen a upraven. Je zde pohřben zdejší farář (1961-1986) Čestmír Rychetský (1921-…

Ve Sněžném, tehdy Německém, byl v roce 1853 zřízen nový evangelický hřbitov náhradou za hřbitov z toleranční doby. Sousedí, oddělen zdí, s římsko-katolickým hřbitovem, narozdíl od situace v nedalekém Jimramově, kde zeď mezi konfesními hřbitovy není. Oba hřbitovy dnes patří obci.

Jsou zde…

Michal Blažek (1753 v Senici-1827) přišel do Jimramova po dvou letech činnosti ve sboru h.v. v jihomoravské Nosislavi. Působil v Jimramově od roku 1784 do své smrti v listopadu 1827. V letech 1785-1827 byl zároveň prvním superintendentem evangelické církve h.v. na Moravě, velice činný i…

Po Tolerančním patentu se v oblasti Vilémova a nedalekých Zvěstovic přihlásili evangelíci jak k reformované (h.v.) církvi, tak k církvi luterské (a.v.). Luterští byli připojeni ke sboru a.v. v Opatovicích, reformovaní ke sboru h.v. v Močovicích. V letech 1862-1863, v návaznosti na Císařský…

Náhrobek na hřbitově ve Velimi. První velimský farář českého původu, rodák ze semtěšského sboru Jan Ruml, se narodil 1.1.1817. Po působení v evangelickém h.v. sboru v Lozicích (1844-1846) přešel do Velimi; zde byl farářem v letech 1846-1858, kdy byl postaven současný kostel. 

Odešel…

Náhrobek na hřbitově ve Velimi. Mikuláš (Miklos) Toronay byl čtvrtým farářem evangelického reformovaného sboru ve Velimi v období 1800-1829. Narodil se 20. ledna 1757 v Zemplínské župě na Slovensku. Ordinován byl 31. května 1783 v Šaryšském Potoku. Po Proseči, Sázavě, Černilově a Borové se Velim…

Hřbitov byl zřízen roku 1821. V roce 1888, za faráře Justa E. Szalatnaye, byl rozšířen. Jsou zde náhrobky pěti velimských farářů. V době založení hřbitova byl farářem (1800-1829) čtvrtý z velimských evangelických farářů Mikuláš Toronay. Další náhrobky patří šestému velimskému faráři (1847-1858)…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Močovicích. Josef Nešpor (1782-1837) byl čtvrtým farářem tolerančního evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Močovicích, cca 3 km západně od Čáslavi, v letech 1814-1824. Na krátkou dobu (1824-1827) přijal povolání do  Bedřichova Hradce v pruském…