19. století

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Telecím. Václav Karafiát (1794-1874), rodák z Jimramova, byl evangelickým reformovaným (h.v.) farářem v Telecím v letech 1822-1874. Při studiích byl v Bratislavě jeho spolužákem historik František Palacký (1798-1876). Jeho synovcem byl farář a spisovatel Jan…

Toleranční fara byla postavena současně s kostelem během roku 1783. Současná budova fary vznikla v roce 1824, za faráře (1822-1874) Václava Karafiáta (1794-1874). V letech 1920-1922 byla opravována. Roku 1931 byl přistavěn sborový sál, slavnostně otevřený 30. srpna; za faráře (1926-1955) Otokara…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Černilově. Jan Bedřich Kučera (1815-1863), rodák z Krabčic, byl evangelickým farářem luterského (a.v.) sboru v Černilově v letech 1838-1863. V době jeho působení vznikl v roce 1858 černilovský evangelický hřbitov, společný pro oba černilovské evangelické sbory…

Tento evangelický hřbitov založily roku 1858 společně oba evangelické černilovské sbory, reformovaný za faráře (1850-1859) Václava Šuberta (1825-1885) a luterský za faráře (1838-1863) Jana Bedřicha Kučery (1815-1863). Po celé období od Tolerančního patentu (1781) používali černilovští evangelíci…

Evangelická škola černilovského reformovaného sboru byla postavena roku 1864, za faráře (1860-1915) Justa Szalatnaye (1834-1915). Od roku 1874 měla právo veřejnosti, v roce 1887 bylo přistavěno patro. Až do roku 1997 zde sídlila základní škola a evangelický sbor tu měl shromažďovací místo pro…

Dřevěná toleranční fara evangelického reformovaného (h.v.) sboru byla postavena roku 1787, za faráře (1787.1791) Emericha Csidera. Již za jeho nástupce (1791-1793) Mikuláše Toronaye (1757-1829) bylo budovu fary nutno přestavět. Současná fara je postavena roku 1852, za faráře (1850-1852) Václava…

Toleranční dřevěná modlitebna černilovského luterského (a.v.) sboru byla postavena až roku 1788, za faráře (1787-1794) Jana Csonky (1751-?); slavnostní otevření se konalo 13. května. Současná budova, z černilovského pohledu dolního evangelického kostela, vznikla roku 1824.…

Evangelický hřbitov byl v Semonicích založen v roce 1862, slavnostně byl otvírán 17. října 1864, za černilovského h.v. faráře (1860-1915) Justa Szalatnaye (1834-1915). Při stavbě nové silnice od Hradce Králové do Jaroměře před koncem tisíciletí byl hřbitov oddělen od vesnice, přístup je po nově…

Toleranční fara byla ve Velimi postavena v roce 1785, pro druhého velimského evangelického h.v. faráře (1785-1789) Františka Kovacze (1740-1800), který byl v letech 1785-1788 českým superintendentem církve h.v.

Dnešní novogotická budova fary stojí patrně na opačné straně kostela, byla…

Husův kámen (Hussenstein) odkazuje na pravděpodobné místo upálení českých mistrů Jana Husa (asi 1371-1415) a Jeronýma Pražského (1378-1416) v průběhu církevního koncilu v Kostnici (1414-1418). V roce 1868 zde byl za účasti českých poutníků při první ´národní pouti´ vztyčen tzv. bludný kámen…

Kauza ´Čáslavské církevní zřízení´ se odvíjela od tří zásad předložených na 2. konventu, v roce 1871 vytvořeného, Čáslavského seniorátu h.v. v květnu 1873 v Čáslavi mladými faráři Justem E. Szalatnayem (1834-1910) z Velimi, Čeňkem Duškem (1843-1918) z Kolína a Ludvíkem B.…

Náhrobek na bývalém německém evangelickém hřbitově v Praze Strašnicích byl v rámci rekonstrukce hřbitova (2015) rodinou opraven. Benjamin Košut (1823-1898), rodák z Černilova, mladší bratr Bedřicha Viléma Košuta (1819, Černilov - 1893, Ellern v Porýní), byl nejprve evangelickým farářem h.v. v…

Evangelický kostel a.v. v Rybníkách, 5 km jihovýchodně od Dobříše. Již v roce 1782 zde vznikl nepočetný, zato rozsáhlý filiální sbor evangelické církve a.v. z Prahy. Kostel s malou věží a valenou střechou v neoklasicistním slohu byl postaven  až v roce 1847; 28. září byl slavnostně otevřen…

Protestantský (také Císařský) patent nahradil po dlouhých 80 letech Toleranční patent Josefa II. Byl vydán císařem Františkem Josefem I. dne 8. dubna 1861, ´v hlavním a sídelním městě našem Vídni´. Tento císařský výnos zajišťuje plnou rovnoprávnost evangelíků (církví a.v a h.v.) ve…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Bučině. Albín Honzálek (1838-1882), rodák z Pusté Rybné, byl učitelem na evangelické škole v Bučině v letech 1859-1882 - od jejího otevření 14. prosince 1859, i později, když škola získala v roce 1876 právo veřejnosti.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Bučině. Jan Janata st. (1792-1868), otec pozdějšího chlebského faráře, byl evangelickým reformovaným (h.v.) farářem v Bučině v letech 1816-1863.

Evangelický reformovaný (h.v.) sbor postavil původní toleranční faru v roce 1787, za faráře (1785-1787) Michala Gaala (?-1793), rok po stavbě kostela. Nová, v současnosti jednopatrová, budova fary byla postavena roku 1866, za faráře (1864-1869) Václava Vališe (1842-1897). Od té doby byla…

Hřbitov na Vinici (tzv. evangelický) - stávající část na pozemkové parcele č. 855/3 v k. ú. Sezemice nad Loučnou. Hřbitov je na kopečku u hlavní silnice na Holice. Je z něho krásný rozhled do kraje. V Sezemicích byla v minulosti kazatelská stanice Evangelického sboru v Pardubicích. V Sezemicích…

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Chlebech. Josef Szalatnay (1795-1836), rodák z Moravče, byl zdejším evangelickým reformovaným (h.v.) farářem v letech 1820-1836.

Toleranční faru postavil evangelický reformovaný (h.v.) sbor v Bošíně až v roce 1793, za faráře (1792-1799) Ondřeje Szegö (?-1799). Budova současné evangelické fary byla postavena roku 1878, za faráře (1869-1884) Ludvíka Nagye (1844-1907). V poslední době prochází budova renovací, v roce 2019…

Tento nejstarší pomník M. Jana Husa v českých zemích od sochaře Antonína Suchardy stojí dnes na pěší zoně Husovy třídy. Slavnostní odhalení se konalo 7. července 1872. Jedná se o sochu v životní velikosti na kamenném podstavci, představující v romantickém pojetí Husa jako kazatele v taláru s…