Utrakvismus

Impulsem pro vznik Husova pomníku na Staroměstském náměstí byla ostrá polemika, která zazněla 25. listopadu 1889 v zasedání českého zemského sněmu, proti návrhu, aby byl Jan Hus zahrnut mezi významné české osobnosti zobrazené v tehdy dobudovávaném Národním muzeu (1891). Již 1. prosince vyšla v…

Pamětní deska byla umístěna na budově radnice v roce 1896. Sixt z Ottersdorfu (cca 1500-1583), narozený v Rakovníku kolem roku 1500, byl humanistou, politikem i překladatelem. Od roku 1546 byl kancléřem Starého Města pražského, kde vlastnil dům v Celetné ulici.

Z pohledu ´odboje´…

Jan Roháč z Dubé byl posledním radikálním husitou, který se po prohrané bitvě u Lipan v roce 1434 odmítl podvolit králi a císaři Zikmundu Lucemburskému. S kompromisem v podobě Basilejských kompaktát nebyl smířený. Pro svůj ozbrojený odpor vůči panovníkovi byl označen za "zemského škůdce". V roce…

Zříceninu tvoří pozůstatky gotického hradu, který si v letech 1426-1427 nad zákrutem řeky Vrchlice vybudoval jako soukromé sídlo husitský hejtman Jan Roháč z Dubé (cca 1374-1437). Po prohrané bitvě u Lipan (1434) se Sion stal posledním útočištěm poražených husitských radikálů, kteří se odmítali…

Památník stojící od roku 1934 na ústředním místě kouřimského Mírového náměstí je věnován husitskému táborskému knězi a vojevůdci Prokopu Holému, zvanému Veliký. Byl nástupcem Jana Žižky na pozici hlavního hejtmana husitské polní obce po jeho smrti, vedl je 10 let a neprohrál žádnou bitvu v poli…

Celý areál získala tehdy kazatelská stanice evangelického sboru ČCE ve Kšelích v roce 1951. Na budově renesančního kostela, postaveného roku 1560 patrně husitskou, utrakvistickou církví, vyniká venkovní renesanční kamenná kazatelna z roku 1585. Do současné podoby byl interiér upraven v letech…

Na Staroměstském náměstí u východní zdi Staroměstské radnice se na popravčím lešení v den letního slunovratu v pondělí 21. června 1621 konala na příkaz císaře Ferdinanda II. Štýrského poprava 27 představitelů českého stavovského odboje, kteří se zapojili do stavovského povstání (1618-1620).…

Husův kámen původně stál v severní rozšířené části Rybářské ulice v Čelákovicích. Slavnostně tam byl odhalen roku 1928. Koncem 50. let 20. století byl přemístěn do zahrady Husova sboru v Čelákovicích, stojící na křižovatce Husovy a Červenkovy ulice. Kámen byl vylomen v tzv. Michálkově…

Milník času věnovaný stříbrskému rodákovi Jakoubkovi ze Stříbra, nejvýznamnějšímu teologovi husitské reformace, stojí ve Stříbře na skalním ostrohu za nádhernou renesanční mostní věží nad řekou Mží. Milník času odhalili v listopadu 2010 senátor Miroslav Nenutil a starosta města Stříbra Bohuslav…

Husův kámen je ve Vysokém Mýtě umístěn v parčíku rozkládajícím se naproti evangelickému kostelu.

Husův kámen v parčíku před opolanským evangelickým kostelem, za faráře (1911-1956) Vladimíra Martínka (1886-1958).

Projekt Husova pomníku od Františka Bílka (1872-1941) vznikl v roce 1911 na podnět kolínského Sokola. Sochař sochu dokončil v roce 1914 a 20. září byla slavnostně odhalena, tehdy na Karlově náměstí. Po nuceném odstranění v roce 1941 byla znovu po sestavení a zrestaurování vztyčena nově na…

Rudolfův majestát byl vydán ´na hradě našem Pražském ve čtvrtek po svatém Prokopu léta Páně tisícíhošestistéhodevátého ..´, tedy 9. července 1609. Majestát je dovršením snah všech reformačních větví českých evangelíků (církve podobojí, luteránů a Jednoty bratrské), jak je symbolizuje…

Betlémskou kapli stavěli kramář Kříž a dvořan Hanuš z Mülheimu jako duchovní odkaz Milíče z Kroměříže (cca 1325-1374) a Matěje z Janova (cca 1355-1393). Dostavěna byla roku 1394. Název Betlém má kvůli ostatku údajně prý králem Herodem zavražděného betlémského dítěte (Matouš 2,16-18); proto i…

Jeronýmův kámen je spolu s Husovým kamenem usazen přes silnici proti opatovickému evangelickému kostelu, u cesty odbočující k evangelickému areálu. Jak je uvedeno, byl věnován tehdejšími konfirmandy (snad právě v roce 1916).

Husův kámen je spolu s Jeronýmovým kamenem usazen proti opatovickému evangelickému kostelu u cesty, která odbočuje k evangelické faře.

Tento Husův kámen v Přelouči, umístěný před vstupem do evangelického kostela, vznikl až roku 1922, kdy byl přeloučským evangelickým farářem (1902-1932) František Klapuš (1873-1958). Na zadání evangelického sboru jej zhotovil kameník Jan Vávra. Slavnostně byl odhalován 28. září 1922.

Vedle…

Husův kámen byl na evangelickém hřbitově ve Velimi umístěn v roce 1915 při 500. výročí Husovy smrti na kostnické hranici, zásluhou faráře (1907-1946) Jaroslava Řepy (1879-1947).

Husův kámen byl umístěn ve středu kutnohorského evangelického hřbitova při 500. výročí smrti M. Jana Husa na kostnické hranici v roce 1915, za faráře (1891-1939) Viktora Szalatnaye (1866-1941).

Bronzovou Husovu sochu, podle sádrové studie sochaře Stanislava Suchardy (1866-1916) z roku 1912, vytvořil roku 1919 po návratu z ruského zajetí jeho bratr Vojtěch Sucharda (1884-1968). Socha byla téhož roku instalována na soklu kameníka Oldřicha Svobody na pečeckém…

Husův kámen byl u evangelického h.v. kostela umístěn při 500. výročí smrti M. Jana Husa na kostnické hranici v roce 1415, za faráře (1905-1919) Jana Vladimíra Šebesty (1878-1962). Roku 2015 byl k 600. reformátorovu výročí nově upraven.