Památník Ondřeje Chebďovského Poděbrady

V tzv. Zámostí, tzn. na levém břehu Labe ve městě Poděbradech, v sousedství zvonice a havířského kostelíku P. Marie, stojí skromný pamětní kámen připomínající poděbradského rodáka, exulanta pro víru a mučedníka doby pobělohorské.

Ondřej Chebďovský z Felsova pocházel z vážené a zámožné poděbradské měšťanské rodiny. Jeho otec byl městským písařem, bratr dokonce kvestorem Univerzity Karlovy a samotný Ondřej na ní právě studoval, dokud ji do správy v roce 1622 nepřevzali jezuité. Tehdy Ondřej vstoupil do služeb hraběte Františka Bernarda z Thurnu, což byl syn stavovského předáka a vojevůdce Jindřicha Matyáše z Thurnu. Ten se po bělohorské porážce stavů nacházel v exilu.

Ondřej Chebďovský se měl dostavit do Kladska na panství Františka Bernarda, ale po cestě byl na popud Tovaryšstva Ježíšova v Dobrušce zatčen a vyslýchán v Hradci Králové. Podezření, že je kolportérem diplomatických zpráv pro protihabsburský odboj, nebo jeho agentem, se nepotvrdilo ani na mučidlech. K trestu smrti stačilo, že je poddaným Thurnova syna. V létě 1622 byl v Hradci Králové se souhlasem Albrechta z Valdštejna jako nepřítel jediné správné víry (rozuměj: římskokatolické křesťanské konfese - Chebďovští se totiž hlásili k Jednotě bratrské, stejně jako v mládí i sám Valdštejn) pro výstrahu všem popraven obzvlášť potupným a velmi krutým způsobem: nabodením na kůl.

Pamětní kámen nechal Ondřeji Chebďovskému vztyčit poděbradský okrašlovací spolek v roce 1935.