Bratrské vyznání 1535

Bratrské vyznání (konfese) je vyznání víry Jednoty bratrské. Toto malé, zato významné společenství vzniklo jako součást ´české (první) reformace´ v roce 1457 v Kunvaldu u Žamberka. V roce 1530 otevřela Jednota členství i pro urozené osoby, které už byly jejími podporovateli a nyní se staly i jejími zastánci a obhájci před státem.

Podle vzoru, kdy právě roku 1530 předložili němečtí říšští stavové, stoupenci Lutherova typu ´světové (druhé) reformace´, na sněmu v Augsburgu císaři Karlu V. tzv. Augsburské vyznání víry, se také Jednota bratrská rozhodla předložit jako doklad pravověrnosti obsah své víry. Bratrské vyznání, totiž ´Počet z viery a z učenie křesťanského´, sestavili Jan Augusta (1500-1572), senior v Mladé Boleslavi, a Jan Roh (cca 1485-1547), senior Jednoty v Litomyšli.

Vyznání víry spolu s nimi podepsal senior Vít Michalec (+1536) a spolupodepsalo 12 bratrských pánů (vedle Kunráta Krajíře z Boleslavi např. Bohuš Kostka z Postupic na Litomyšli i Jan Křinecký z Ronova) a dalších 33 rytířského stavu. Nikoli však ti šlechtici, kteří Bratrské vyznání králi Ferdinandovi I. předávali (Vilém Křinecký z Ronova a Jindřich Domouský z Harasova). Stalo se tak ve Vídni v neděli 14. listopadu 1535.

Bratrské vydání vyšlo záhy nato v roce 1536 hned dvakrát. Nejprve v lednu v Mladé Boleslavi a podruhé v květnu v Litomyšli. Toto litomyšlské vydání se stalo podkladem pro Amsterodamské vydání ´Vyznání víry Jednoty bratří českých´ Jana Amose Komenského z roku 1662. ´Bratrské vyznání´ je jedním ze čtyř reformačních vyznání, ke kterým se dnes, vedle Čtyř pražských článků, hlásí Českobratrská církev evangelická.