Luterství

Po Tolerančním patentu se  v Čechách  ustavily jen 2 německy hovořící sbory – v Habřině u Úštěka (1784) a v Heřmanových Sejfech v Krkonoších (1783). V období do Protestantského patentu přibyly další tři – Jablonec…

Toleranční evangelický luterský (a.v.), převážně německy mluvící, sbor v Habřině (Haber) byl povolen k 1. únoru 1784 ´cestou milosti´, nebot´ nesplňoval podmínku Tolerančního patentu o minimálním počtu členů. Hned v roce 1784 se stal prvním farářem Ján Borott (21.4.1757-1832) ze slovenského…

Budovu evangelické fary postavil většinově německojazyčný luterský (a.v.) sbor nejspíš v návaznosti na stavbu Kristova kostela, po roce 1907. Dnes je fara sídlem farních sborů Českobratrské církve evangelické (ČCE) a Slezské církve evangelické a.v. (SCEAV) a bydlí zde také faráři obou církví.…

Stavba z roku 1909 pro tehdejší, většinově německé, evangelíky a.v., slavnostně otevřená superintendentem Dr Nottenbohmem z Vratislavi, stojí dnes na dohled hranice s Polskem. V roce 1928 vznikla kazatelská stanice opavského sboru Německé evangelické církve (DEK), roku 1931 se stala filiálním…

Václav Mareček (1824-1901) se stal farářem evangelického sboru a.v. v Trnávce (1853-1893) po Janu Kovářovi.

Jan Kovář (1768-1857) byl pátý kazatel tolerančního evangelického sboru a.v. v Trnávce. Farářem zde byl v letech 1795-1852. Zároveň byl celé půlstoletí, v letech 1800-1852 seniorem.

Evangelický hřbitov byl v Trnávce zřízen v roce 1789, za druhého z tolerančních farářů (1784-1799) Štěpána Kalmára. Navazuje na zadní část kostela evangelické církve a.v. Roku 1854, za faráře Václava Marečka, byl hřbitov rozšířen.

Je zde pohřben pátý ze…

Sázavka (dříve Smrdov) je kazatelská stanice původně luterského (a.v.) sboru v Opatovicích. Jako filiální sbor byl Smrdov potvrzen Vrchní církevní radou 6. září 1876. Kaple vznikla přebudováním starší ´bednárny´. Spolu se hřbitovem byla slavnostně otevřena 4. října 1880, za faráře (1832-1872)…

Jednopatrovou budovu gymnasia ve stylu severoitalské renesance, podle Palazzo Pompei ve Veroně, zdobenou sgrafity, s uzavřeným čtyřkřídlým arkádovým nádvořím, nechala postavit v roce 1578 paní Alena Berková Meziříčská z Lomnice, jak dokládá latinský nápis ve vrcholu vstupního portálu. …

Jeden ze tří kostelů míru postavených po Vestfálském míru (1648) pro luterány ve Slezsku. Podmínkou bylo zbudovat chrámy bez cihel, mimo město, ale zároveň na dostřel, aby se nemohly stát střediskem vzpoury.

Považován za nejstarší kostel ze souboru luterských pozdně renezančních kostelů na Bruntálsku. Podle letopočtu nad vstupem do předsíně dal kostel postavit Vavřinec Eder ze Šťavnice před rokem 1577.
Kostel má pětiboký závěr a jeho presbytář je zaklenut štukovou síťovou hřebínkovou klenbou.…

Historie kostela sahá do 80. let 19. století. Tehdejší němečtí evangelíci augsburského vyznání patřili ke vzdálenému sboru v Habřině u Úštěku. Jak se Děčín rozrůstal, přibývalo i věřících a v roce 1887 vznikl samostatný evangelický sbor a.v. 

V roce 1881, při stém…

Rodiny augsburského vyznání patřily od roku 1781 k nejbližšímu luterskému sboru v Křížlicích. Věřící se scházeli v rodinách, někdy též užívali modlitebnu sboru helvetského vyznání. Teprve v roce 1838 jim byla povolena stavba vlastní modlitebny ve stráni nad říčkou…

Jen málo secesních chrámů se v Čechách zachovalo. Malebný herlíkovický kostelík na stráni je jedním z nich. Secesní motiv květiny uvidíte, ještě než vstoupíte dovnitř. Okenní vitráže totiž zdobí lutherská růže. Útulný vnitřní prostor dotváří ornamenty na dřevěných trámech a stropě.

Secese…

Počátkem 20. století se zdejší němečtí evangelíci (luteráni) rozhodli postavit vlastní modlitebnu a vybrali pro ni místo na vyvýšenině dnešního Tesařova (dříve Schenkenhahn) při bývalé císařské krkonošské silnici. Od roku 1903 se zdejší evangelíci scházeli v chatě Zvonice, proto se v roce 1908…

Po vydání tolerančního patentu se tu k evangelickému luterskému vyznání přihlásilo 400 lidí a samostatný sbor a.v. vznikl tak cestou milosti, když počet členů nedosahoval předpokládaných 500 osob. Do roku 1783 do obce docházeli němečtí kazatelé.

V roce 1783 přichází se …

Lidová tradice uvádí, že se původně jednalo o lesní, tajné oltáře, které v období, kdy panství patřilo protestantské šlechtě, vytvořila tehdejší katolická menšina. Jedná se o období let 1515 - 1614. V období rekatolizace po bitvě na Bílé hoře, bylo místo navštěvováno místní evangelickou…

Stavba byla poprvé zachycena na vedutě Jana Willenberga z roku 1602, jako čtyřhranná kaple s cimbuřím a jehlanovou střechou. V letech 1745-1746 byla stavba prodloužena, začátkem 19. století byla dostavěna loď.

Od počátku byla stavba v soukromých rukou a od počátku náležela do katolického…

Po roce 1115 zde byl postaven kostel v románském slohu. Současná, původně gotická, stavba s věží, lichoběžníkovou apsidou a asymetrickou klenbou vznikla roku 1369. V roce 1387 byla přistavěna severní loď, před rokem 1402 jižní loď a východní kaple. Od husitství, po roce 1415 až do roku 1621, byl…

V malé obci Velká Lhota nedaleko Dačic nacházíme významnou památku na dobu po vydání tolerančního patentu v roce 1781. Možnost evangelíků přihlásit se buď k reformované nebo augsburské konfesi dala vzniknout jedinečnému, památkově chráněnému areálu dvou kostelů i dvou farních budov. Místní silné…