Luterství

Kauza ´Čáslavské církevní zřízení´ se odvíjela od tří zásad předložených na 2. konventu, v roce 1871 vytvořeného, Čáslavského seniorátu h.v. v květnu 1873 v Čáslavi mladými faráři Justem E. Szalatnayem (1834-1910) z Velimi, Čeňkem Duškem (1843-1918) z Kolína a Ludvíkem B.…

Kostel stojí na návrší severozápadně od středu Slavonic; z města k němu od 18. století směřuje zčásti zachovaná ´křížová cesta´. Původně gotická stavba je doložena k roku 1292 a zasvěcena, v té době dost unikátně, jako kostel Božího těla. V husitském období byl kostel pobořen, roku 1437 byl…

Evangelická modlitebna, doložená k roku 1568, je v prvním patře domu čp. 517 na Horním náměstí. Kolem poloviny 16. století se ve Slavonicích, s tehdy německou většinou, začalo prosazovat reformační učení Martina Luthera. Město patřilo katolickému rodu pánů z Hradce, kteří dosazovali k městskému…

Hřbitov leží asi půl kilometru severně od evangelického kostela v Rybníkách, na katastru sousední obce Stará Huť. Byl založen evangelickým sborem a.v. v Rybníkách současně se stavbou tamější fary roku 1854, za faráře (1853-1858) Jana Češka (1831-1887).

Evangelický kostel a.v. v Rybníkách, 5 km jihovýchodně od Dobříše. Již v roce 1782 zde vznikl nepočetný, zato rozsáhlý filiální sbor evangelické církve a.v. z Prahy. Kostel s malou věží a valenou střechou v neoklasicistním slohu byl postaven  až v roce 1847; 28. září byl slavnostně otevřen…

Protestantský (také Císařský) patent nahradil po dlouhých 80 letech Toleranční patent Josefa II. Byl vydán císařem Františkem Josefem I. dne 8. dubna 1861, ´v hlavním a sídelním městě našem Vídni´. Tento císařský výnos zajišťuje plnou rovnoprávnost evangelíků (církví a.v a h.v.) ve…

Pamětní desku umístila v roce 1937 Kostnická jednota na severovýchodním nároží bývalé jezuitské koleje na Malostranském náměstí.

Jiří Třanovský (*1592 v Těšíně - +1637 v Liptovském Mikuláši) působil v letech 1611-1613 jako profesor na utrakvistickém gymnaziu, které sídlilo v…

Morzinský palác na Malé Straně vznikl v letech 1713-1714 přestavbou čtyř starších domů pro hraběte Morziniho, podle projektu architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Průčelí do Nerudovy ulice tvoří dvoupatrová budova se sochami Ferdinanda Maxmiliana Brokoffa. V současnosti zde sídlí rumunské…

Evangelický kostel církve a.v. z roku 1717. Jeden z 38 tzv. artikulárních kostelů, postavených po povstání Imricha Tökölyho na základě usnesení sněmu v Šoproni v roce 1681, konkretně ´artikulů´ 25 a 26, které stanovovaly: Kostel bude postaven na vyhraženém místě mimo střed obce, výhradně ze…

Pamětní deska Johanna Mathesia (1504-1565) je od roku 1965 umístěna v evangelickém kostele Spasitele v Mincovní ulici. Johannes Mathesius se narodil roku 1504 v saském Rochlitz, městečku ležícím severně od Chemnitz. V letech 1532-1540 působil v Jáchymově jako rektor (ředitel) latinské školy…

Kostel sv. Jáchyma byl v hornickém městě Jáchymov, které založil v roce 1516 luterský rod hrabat Šliků, postaven v letech 1534-1540, údajně jako první luterský kostel v českých zemích. Byl postaven jako jednolodní stavba široká téměř 30 metrů, s věží, vysokou 56 metrů, nad vstupem do kostela,…

Filiální sbor opatovického evangelického luterského (a.v.) sboru potvrdila Vrchní církevní rada (VCR) ve Vídni ke 13. říjnu 1876, za faráře (1872-1905) Josefa Jakuba Kučery (1846-1905). Budova modlitebny byla postavena kolem roku 1900. Slavnostně byla modlitebna otevřena 28. října 1910, za…

Evangelická fara v Trnávce byla postavena za faráře (1853-1893) Václava Marečka (1824-1901)  v roce 1867 naproti kostelu se hřbitovem. Tato nová fara nahradila původní budovu z toleranční doby, postavenou roku 1795.

Během tzv. německého přestupového hnutí koncem 19. století vznikla v Žatci nejprve v roce 1880 kazatelská stanice a roku 1889 filiální sbor německého sboru a.v. z Chomutova. V roce 1906 se ustavil samostatný evangelický sbor luterské (a.v.) církve v Žatci. Evangelický kostel byl postaven v…

Několik roků po postavení evangelického kostela v roce 1898 a se vznikem farního evangelického sboru a.v. roku 1906 byla nedaleko kostela postavena fara v secesním slohu. Od počátku má nad vchodem bustu rerformátora Martina Luthera.

Po zániku Německé evangelické církve (DEK) v roce 1945…

V roce 1861 vznikl ve Znojmě filiální, německý, sbor evangelické luterské (a.v.) církve z Brna. Od roku 1877 zde bylo sídlo farního sboru a.v., společné pro druhé centrum v Jihlavě. Bohoslužby se konaly v horní kapli kostela Sv. Václava z roku 1521.

Evangelický kostel v secesním slohu,…

Toleranční patent byl vydán ve Vídni 13. října 1781 císařem Josefem II. Povoloval pouze reformační vyznání navazující na tzv. světovou reformaci, totiž na Martina Luthera (1483-1546) a Jana Calvina (1509-1564) - evangelickou církev luterskou (augsburského vyznání) a reformovanou (helvetského…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Křížlicích. Jan Janata (1833-1894), rolník ve Víchové, byl dlouholetým kurátorem evangelického luterského (a.v.) sboru v Křížlicích za faráře (1863-1896) Bohdana Kutlíka.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Křížlicích. Bohdan Kutlík (1838-1925) byl evangelickým farářem křížlického sboru a.v. v letech 1863-1896.

Náhrobek rodiny Molnárových na evangelickém hřbitově v Křížlicích. Matouš Molnár (1799-1863) pokračoval v činnosti svého otce, faráře Jana Molnára (1765-1828), jako evangelický farář křížlického luterského sboru v letech 1828-1863. V období 1852-1863 byl také seniorem evangelické církve a.v.

Náhrobek rodiny Molnárovy na evangelickém hřbitově v Křížlicích. Jan Molnár (1765-1828), původem Slovák od Banské Bystrice, byl jedním z tolerančních kazatelů, kteří působili v Křížlicích. Farářem křížlického luterského (a.v.) sboru byl dvakrát, v letech 1798-1808 a znovu 1813-1828, když mezitím…