(V databázi je prozatím 7 položek v této kategorii.)

Helvetské vyznání 1566

Helvetské vyznání, latinsky Confessio helvetica (Helvetia=Švýcarsko), je sepsání základních článků víry reformované části reformace, narozdíl od luterské části reformace navazující na Martina Luthera (1483-1546) a Filipa Melanchthona (1497-1560). Tato ´švýcarská´ část reformačního hnutí 16.…

Toleranční patent 1781

Toleranční patent byl vydán ve Vídni 13. října 1781 císařem Josefem II. Povoloval pouze dvě reformační vyznání navazující na tzv. světovou reformaci, totiž na Martina Luthera (1483-1546) a Jana Calvina (1509-1564) - evangelickou církev luterskou (augsburského vyznání) a reformovanou (helvetského…

Husův kámen Čelákovice

Husův kámen původně stál v severní rozšířené části Rybářské ulice v Čelákovicích. Slavnostně tam byl odhalen roku 1928. Koncem 50. let 20. století byl přemístěn do zahrady Husova sboru v Čelákovicích, stojící na křižovatce Husovy a Červenkovy ulice. Kámen byl vylomen v tzv. Michálkově…

Husův sbor CČSH Čelákovice

Základní kámen stavby kostela Církve československé v Čelákovicích byl položen v září 1935. Stavba ve funkcionalistickém slohu prováděná místním stavitelem Josefem Pýchou podle plánů architekta Rudolfa Hübnera byla dokončena v červnu následujícího roku. Zajímavostí jsou čtyři symbolické pamětní…

České vyznání 1575

České vyznání (konfese) je společné vyznání všech reformačních větví, církve podobojí, Jednoty bratrské i stoupenců Augsburského vyznání, na němž se domluvila  stavovská opozice proti českému králi a římskému císaři Maxmiliánovi II. (1564-1576). Konfese byla sestavena v období 16. března až 18.…

´Bratrský kostel´ Hranice na Moravě

Nynější evangelický kostel stojí na základech modlitebny Jednoty bratrské postavené patrně již začátkem 16. století za Viléma z Pernštejna (1435-1521), který umožnil Bratřím usadit se už před rokem 1500 u Veličky před hradbami města, kde časem vzniklo předměstí Novosady. Příznivě byl nakloněn…

Areál Jednoty bratrské Mladá Boleslav

Boleslavské období Jednoty začíná v roce 1496, kdy nábožensky snášenlivá vrchnost, Johanka Krajířová z Krajku a její syn Adam Tovačovský z Cimburka, vykázala Bratřím opuštěný minoritský klášter s kostelem sv. Bonaventury. Bratří měli v klášteře špitál a modlitebnu a působil zde také senior (…