´Utrakvistický´ kostel sv. Bartoloměje Kolín

Kostel Sv. Bartoloměje byl v období 1421-1622 spravován husitskou (utrakvistickou) církví. V dubnu 1421 se Kolín stává husitským městem, součástí pražského městského svazu. Během 16. století, pod vlivem luterského směru světové (druhé) reformace, působili v Kolíně také lutersky orientovaní faráři. Děkan Jan Teofil Torriades zavádí roku 1604 luterskou liturgii. Roku 1622, v pobělohorské situaci, odchází poslední utrakvistický farář Jiří Chiliades.

Stavba kostela byla zahájena po založení města v roce 1253. Obě štíhlé osmiboké věže se zvedaly již před rokem 1300. Koncem 15. století byly věže zastřešeny do štíhlých jehlanů, s výškou 66 m. Po požáru roku 1349 zahájil Petr Parléř v roce 1360 stavbu ´vysokého´ choru. Připomíná to latinský nápis na pamětní desce v interiéru: ´Stavba tohoto kúru byla zahájena dne 20. ledna léta Páně 1360 za nejjasnějšího knížete Karla, z Boží milosti císaře římského a krále českého, prací mistra Petra z Gmündu, kameníka´. Věnec chórových kaplí byl dokončen před rokem 1400. K jižní lodi byla přistavěna kaple. Mezi věžemi vyniká kruhová rozeta.

Během 18. století byl interér vybaven barokním mobiliářem. Od roku 1872 probíhala postupně celková rekonstrukce pod vedením architekta Josefa Mockera, včetně románsko-novogotického zastřešení. Od roku 1995 je trojlodní stavba národní kulturní památkou.

Zajímavost

Od roku 2020 jsou po rekonstrukci zpřístupněny zahrady na parkánu jihovýchodně pod kostelem, původně prostor mezi hlavní a vnější městskou hradbou.