´Toleranční modlitebna a fara´ Močovice

V Močovicích, obci cca 3 km západně od Čáslavi, se evangelický reformovaný (h.v.) sbor ustavil v roce 1782. Přestože členové sboru odmítli nabídku knížete Jana Adama Auersperga (1721-1795) převzít novostavbu nevysvěceného kostela v Tupadlech (s podmínkou vzniku sboru církve a.v.), dostali od něho spáleniště špýcharu v Močovicích a upravili zde toleranční modlitebnu, na kterou navazoval stísněný byt faráře.

Slavnostní otevření modlitebny se konalo 12. září 1785 s promluvou prvního močovického faráře (1783-1787) Ondřeje Ákoše (1750-1832) z Novajidrany na severovýchodě Maďarska. Slavnostním kazatelem byl farář Samuel Szeremley, první - a jediný - kazatel (1783-1787) evangelického reformovaného sboru v Sánech.

Po letech, po odchodu faráře (1789-1814) Benjamina Kisse st. (1751-1833), získal sbor od Karla Auersperga i vedle kostela stojící budovu myslivny, ze které v roce 1816 za faráře (1814-1837) Josefa Nešpora (1782-1837) vznikla již prostorná fara a vnitřek tolerančního kostela byl rozšířen o dřívější farní místnosti.

Kostel i fara shořely při požáru v den Nanebevstoupení 10. května 1866, za faráře (1838-1887) Pavla Nešpora (1814-1897, viz foto). To již v Čáslavi rostla novostavba novogotického kostela a vzápětí sem bylo přeneseno i sídlo sboru. Následně byl pozemek v Močovicích prodán. Nyní stojí na místě toleranční fary dům čp. 39.

Zajímavost

V osobě Samuela Szeremleye je jedinečně zmíněn toleranční reformovaný (h.v.) sbor v Sánech na Poděbradsku, který zanikl záhy po roce 1787.
Perokresba, zmíněná ve sborové kronice farářem (1838-1887) Pavlem Nešporem (1814-1897), že byla po požáru uložena ve sborovém archivu, není žel k dohledání.