Kostel P. Marie před Týnem Praha

Týnský kostel se začal do současné podoby zdvíhat za Karla IV. kolem roku 1365, když podle zmínky k roku 1135 byla Panně Marii zasvěcena již původní románská stavba, patřící k Ungeltu (Týnskému dvoru). Vrcholně gotická trojlodní bazilika byla dostavěna až za Jagelonců roku 1511 dokončením jižní věže, vysoké 80 metrů - stejně jako věž severní, která stojí od roku 1466.

Kázali zde již předchůdci české reformace Konrád Waldhauser a Milíč z Kroměříže. Týnská kazatelna sloužila i Janu Husovi a Jakoubkovi ze Stříbra. V období české reformace byl chrám Panny Marie před Týnem nejvýznamějším husitským kostelem, byla při něm i tzv. dolní konsistoř (ústředí církve podobojí).

Od roku 1427 byl správcem a hlavním kazatelem Jan Rokycana zvolený zemským sněmem roku 1435 arcibiskupem církve podobojí; a je zde i pochován. Roku 1521 kázal u Týna stoupenec Martina Luthera Tomáš Müntzer. Působila tu řada osobností církve podobojí: Havel Cahera, Václav Mitmánek, Jan Mystopol. Také poslední týnský správce husitské církve (1614-1621) Jiří Dikastus, který roku 1618 korunoval, spolu se seniorem Jednoty bratrské Janem Cyrilem, krále Fridricha Falckého.

Ve výklenku hlavního štítu byla umístěna socha krále Jiřího z Poděbrad, zlatý kalich a nápis ´Veritas Domini vincit´ (Pravda Páně vítězí). Když kostel po bělohorské bitvě připadl katolické církvi, byla socha roku 1623 odstraněna a v roce 1626 nahrazena reliefem Madony se sluneční svatozáří, na kterou bylo použito zlato z roztaveného kalicha.

Zajímavost

Po roce 2017 byl z podnětu České biskupské konference římskokatolické církve na průčelí kostela navrácen zlatý kalich (coby symbol s m í ř e n í - narozdíl od prosazení obnovy Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí dole před kostelem).