Evangelický kostel Bučina

Po Tolerančním patentu se zde přihlásilo k evangelickému reformovanému (h.v.) vyznání mnoho do té doby tajných místních evangelíků. Ti se začali scházet nejprve ve statku Burešových v Bučině. Snažili se také o navrácení zdejšího římskokatolického kostela sv. Jakuba Většího, který byl údajně v období před Bílou horou evangelický. To se ovšem nepodařilo.

Nový sbor se tedy rozhodl k vybudování modlitebny. Ta byla postavena roku 1786, kdy byl farářem (1785-1787) Michal Gaal (?-1793), na obecním pozemku, kde byl čtyři roky předtím založen evangelický hřbitov. První modlitebna byla jednoduchá, malá a tmavá, ale sloužila mnoho let. Brzy byla postavena i fara (1787). Později došlo k úpravám modlitebny, roku 1831 přibyly varhany a roku 1841 stůl Páně, za faráře (1816-1863) Jana Janaty st. (1792-1863). Také střecha dostala novou krytinu. Nová fara z roku 1866 slouží po úpravách dodnes.

K významné přestavbě původní bučinské modlitebny došlo v roce 1883, za faráře (1870-1909) Jana R. Veselého (1846-1909). Byl postaven průčelní štít v novorenesančním stylu s kalichem a nápisem ´Pojďme chválit Boha našeho´. Modlitebna se dočkala nových vstupních dveří, které nahradily dřívější vedoucí zboku, i nových oken. Interiér změnil původní toleranční dispozici - kazatelna byla umístěna za stůl Páně a varhany byly zabudovány na kruchtu nad novým vchodem. Kostel byl později ještě upravován, naposledy v roce 1996, za faráře (1989-1997) Ladislava Horáka (1922-2011). Stojí uprostřed evangelického hřbitova, do něhož se vchází jednoduchou, ale působivou novorenesanční branou.

Koncem roku 2003 prohlásilo Ministerstvo kultury České republiky ´toleranční evangelický kostel s ohradní zdí, vstupní branou a hřbitovem v obci Bučina´ za kulturní památku