Čáslavský sněm 1421

Čáslavský sněm zasedal 3.-7. června roku 1421 v čáslavském kostele sv. Petra a Pavla, který sloužil i dalších 200 let husitské církvi podobojí; posledním zdejším kaplanem utrakvistické církve byl v letech kolem bělohorské bitvy roku 1620 Matouš Ulický. Tohoto ´generálního´ sněmu se účastnili zástupci Českého království a Moravského markrabství.

Sněm tehdy, v počátcích husitské reformace, přijal prosazovat a hájit Čtyři pražské články, které se usnesením sněmu staly zemským zákonem. Sněm přijal ještě další dvě usnesení: Odmítl korunovaci Zikmunda Lucemburského z 28. července 1420. Na sněmu byl přítomen pražský arcibiskup Konrad z Vechty, který Zikmunda korunoval, a účastnila se ho i řada šlechticů přítomných na korunovaci. Zároveň sněm zvolil, původně jen do konce září 1421, jakousi zemskou vládu. Direktorium mělo 20 členů. Kromě pěti zástupců vyšší šlechty, včetně dvou stoupenců ´katolické strany´ a pěti nižších šlechticů poprvé také osm zástupců pražských a dalších královských měst a dva zástupce husitů.

Jedním z těchto zástupců táborské strany byl Jan Žižka, pocházející ze zemanské tvrze Trocnov u jihočeských Borovan. Výjev ze sněmovního rokování zachycuje freska na domě č. 17 v Mahenově ulici, naproti budově gymnazia. Podle tradice byl zde, v čáslavském kostele, Žižka později pohřben. Jeho údajná lebka byla nalezena při archeologickém průzkumu kostela v roce 1910; je uložena ve Výstavní síni na Městském úřadě. Autorem Žižkovy sochy, stojící od roku 1881 na čáslavském náměstí, je Josef Václav Myslbek.

Zajímavost

https://www.youtube.com/watch?v=8_GseRdl5ok
Kostel sv. Petra a Pavla byl v období 1421-1624 utrakvistický, stejně jako mnoho dalších kostelů po Čechách, které sloužily reformační církvi podobojí v období mezi počátkem vysluhování ´sub utraque´ (1414) a vyhlášením Obnoveného zřízení zemského (1627).