´Bratrský kostel´ Šimona a Judy Praha

Kolem roku 1350 vznikl na místě dnešního kostela Šimona a Judy v Dušní ulici špitál s gotickou kaplí vysvěcenou, snad roku 1357, arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Z této kaple Šimona a Judy se zachovala severní zeď.

V letech 1615-1620 postavila Jednota bratrská na místě starého kostela velkoryse naplánovanou stavbu ´bratrského sálového kostela´ v pozdně renesančním slohu, která byla kvůli stavebním komplikacím (zřícení klenby v roce 1617) slavnostně otevřena až 14. června 1620.

V sousedství postavila Jednota bratrská ještě další menší kostel pro své německé členy. Také ten byl ´vysvěcen´ až roku 1620, bratrským seniorem (1609-1622) Matoušem Konečným (1569-1622). Krátce po bělohorské bitvě, již 24. prosince 1620, přešlo obojí do majetku katolického řádu Milosrdných bratří.

Řád budovu postupně přestavoval, takže z bratrské stavby bylo patrně zachováno minimum. V 18. století proběhla další rozsáhlá přestavba ve stylu vrcholného baroka. Věž byla postupně zvyšována a dosahuje téměř 39 metrů. Před rokem 1723 se snad podílel na sochařské výzdobě interiéru i Ferdinand Maxmilian Brokoff.

Po roce 1989 byl kostel vrácen řádu Milosrdných bratří a v letech 1989-1993 nákladně opraven. Je ve správě Symfonického orchestru hl.m. FOK a slouží jako koncertní síň. Od roku 2019 je v majetku hl. m. Prahy, která se dohodla s řádem Milosrdných bratří na odkupu.