Po Tolerančním patentu vznikal roku 1782 nejprve evangelický luterský (a.v.) sbor ve Ctiněvsi. Pro odpor vůči luterské formě bohoslužeb se část členů odtrhla a vytvořila v roce 1784 sbor evangelické reformované (h.v.) církve se sídlem v Ledčicích. Za prvního ledčického faráře (1784-1791) Jiřího Fazekaše (1750-?) byla nejprve postavena fara (1786) a zřízen hřbitov (1788).

Tuto budovu fary si evangelický luterský (a.v.) sbor ve Znojmě postavil patrně až kolem roku 1918, před tím byla evangelická fara na Dolním náměstí. Po zániku Německé evangelické církve (DEK) po roce 1945 převzala budovu Českobratrská církev evangelická, která navázala na práci filiálního sboru vzniklého roku 1935 při evangelickém sboru v Miroslavi.

V roce 1889 byla zakoupena budova pro ´evangelické alumneum´, ubytovnu pro evangelické studenty českého gymnazia, založeného roku 1871, z okolních valašských evangelických sborů. Roku 1902 byl přistavěn kostel, modernistická stavba se čtyřbokou věží napojená na budovu fary, dosavadního alumnea. Slavnostně byl kostel otevírán 1.

V předzahrádce nové kutnohorské synagogy (která dnes slouží jako kostel náboženské obce Církve československé husitské) se nachází kamenná dělová koule, pocházející z obléhání nedalekého hradu Siona v roce 1437, kdy se na něm opevnil husitský hejtman Jan Roháč z Dubé (cca 1374-1437).

Gotická, původně románská, stavba; známa již k roku 1178. Od poloviny 13. století budova součástí hradeb, proto ´Martin ve zdi´. Koncem roku 1414, na začátku české husitské reformace, zde byla poprvé vysluhována eucharistie ´pod obojí způsobou´, totiž chléb i kalich všem účastníkům bohoslužeb. Do roku 1621 patřil kostel husitské církvi podobojí.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libenicích. Gustav Jelínek (1838-1931), rodák z Růžďky na Valašsku, byl evangelickým farářem h.v. na Hrubé Lhotě (1864-1872) a nato v tehdy nově vzniklém sboru ve Stříteži nad Bečvou. V letech 1892-1920 stál v čele Východního seniorátu Moravské superintendence církve h.v.

Jan Roháč z Dubé byl posledním radikálním husitou, který se po prohrané bitvě u Lipan v roce 1434 odmítl podvolit králi a císaři Zikmundu Lucemburskému. S kompromisem v podobě Basilejských kompaktát nebyl smířený. Pro svůj ozbrojený odpor vůči panovníkovi byl označen za "zemského škůdce". V roce 1435 se uchýlil na svůj hrad Sion u Kutné Hory, kde byl pak čtyři měsíce obléhán. Hrad padl 6.

V Malči zřídil hřbitov evangelický reformovaný (h.v.) sbor v Hradišti u Nasavrk v roce 1878, za hradišťského faráře (1865-1891) Ludvíka Bohumila Kašpara (1837-1901). V letech 1891-1894 byl na hřbitově postaven kostel. Hřbitov je prostorný, hroby mají viditelně umístěná evidenční čísla.