20. století

Vybudování modlitebny předcházela dlouholetá příprava. Evangelíci patří od vydání tolerančního patentu v roce 1781 do sboru v Kloboukách, kam pravidelně docházeli do kostela. V roce 1897, za faráře (1877-1922) Ferdinanda Císaře (1850-1932), byl v Brumovicích založen stavební fond. Měl shromáždit…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Bělči.

Husův kámen byl v dnešních ´Husových sadech´ v centru Bělče odhalen, k 500. výročí Husovy smrti na hranici v jihoněmecké Kostnici, v roce 1915; obdobně jako toho roku na mnoha dalších místech.

Secesní pomník z roku 1904 je dominantou horní části Husova náměstí. Na přední straně pomníku je pod Husovou sochou nápis ´Velkému pravdy hlasateli´. Nad nápisem vyniká pozlacený prvek obsahující husitský kalich.

Náhrobek evangelického faráře Rudolfa Mahovského v evangelické části humpoleckého hřbitova je vlastně kenotaf (dosl. prázdný hrob) - jen symbolické místo. Rudolf Mahovský (1877-1942), rodák z Těšan byl krátce superintendentním vikářem v evangelickém sboru h.v. v Kloboukách u Brna (1911-1912). Po…

Náhrobek v evangelické části hřbitova v Humpolci. Maxmilian Machotka (1879-1932), humpolecký rodák, byl v letech 1904-1911 evangelickým farářem a.v. ve Vilémově.

Náhrobek v evangelické části hřbitova v Humpolci. Josef Lukášek (1874-1947), rodák z Humpolce, ´vikářoval´ v letech 1895-1896 v evangelickém sboru a.v. v Opatovicích a v letech 1896-1898 působil krátce i v Lutherově ústavu v Hradci Králové. V období 1898-1907 byl farářem luterského sboru v…

Náhrobek v evangelické části hřbitova v Humpolci. Ferdinand Hrejsa (1867-1953), rodák z Humpolce

Socha Jana Želivského (1380-1422), představitele radikálního křídla Pražanů na začátku husitské doby, je dílem  sochařky Jaroslavy Lukešové z roku 1952. Tehdy byla socha umístěna u novoměstské radnice, kde stál 30. července 1419 Želivský v čele rozhořčeného davu, který provedl (první…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Horní Krupé. Ladislav Šoltesz (1854-1926), rodák z Velenic, pracoval krátce v Nymburce (1878-1882), jako ´osobní vikář´ chlebského faráře Jana Janaty. Do Horní Krupé přišel roku 1882 jako nástupce prvního hornokrupského faráře (1868-1881) Františka Smetánky a…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Horní Krupé. Bohumil (Bobeš) Dittrich (1921-1995), rodák z Poličky, prošel za války, jako celý ročník narozených toho roku, více než dvouletým totálním nasazením. V období 1949-1952 byl evangelickým farářem v Chomutově, ovšem z toho 16 měsíců v letech 1950-…

Památník postavila Evangelická matice Třanovského. Byl odhalen v roce 1931 při 150. výročí Tolerančního patentu ve stoupání na vrch Godula nedaleko Komorní Lhotky. Historii místa vystihuje nápis:

´ Na paměť 150. výročí vydání tolerančního patentu o náboženské svobodě. Na tomto místě…

Teprve roku 1938 se v Zásmukách ustavila, dlouholetým působením velimského evangelického faráře (1907-1946) Jaroslava Řepy (1879-1947) a pečeckého (1919-1945) Jana Vladimíra Šebesty (1878-1962) v rámci přestupového hnutí, kazatelská stanice evangelického sboru v Libenicích zahrnující evangelíky…

Autorem Husova památníku, nedaleko nyní evangelického kostela sv. Trojice, je Ladislav Šaloun. Památník byl odhalen teprve 6. července 1921, třebaže se o něm začalo uvažovat bezprostředně po odhalení místního pomníku Prokopa Holého v roce 1910.

Kámen z vrchu Klepec, vzdáleného 8 km od…

Secesní památník od sochaře Karla Opatrného byl slavnostně odhalen 3. července 1910 na dnešním Husově náměstí v Českém Brodě, cca 10 km od Lipanské mohyly.

Socha zachycuje husitského vojevůdce v životní velikosti na vrcholu podstavce z hořického pískovce ve tvaru skály spolu s bronzovým…

Husův kámen z roku 1915, k 500. výročí Husovy smrti v Kostnici, byl odhalen v trojúhelníku dnešních ulic Husovy a Tylovy. Začátkem tisíciletí byl opraven po vandalském poničení. Nad emblémem je šikmo umístěný nápis ´Památce Mistra Jana Husa´ a vročení 1415-1915.

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Kšelích. Emanuel Matoulek (1860-1935), rodák z Černilova, byl farářem evangelického, původně luterského sboru v Rybníkách (1888-1931).

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Kšelích. Karel Molnár (1842-1902) byl rodák z Hořátve. Po studiích v Těšíně, Vídni a Basileji byl v letech 1867-1884 evangelickým farářem h.v. v Krakovanech. Odtud přešel do Kšel, kde působil v období 1884-1902. 

Husův kámen byl v jihoukrajinské Bohemce slavnostně odhalen 12. září 2015, při 600. výročí Husovy smrti a 110. výročí založení této původně české vesnice. Stojí nedaleko evangelické Betlémské kaple zásluhou Miloslava Jančíka.

Vesnice Bohemka byla roku 1905 založena na jihu dnešní Ukrajiny potomky českých pobělohorských emigrantů, kteří sem přišli z české emigrantské osady Zelów - narozdíl od řady dalších českých osad, které tehdy, ve 2. polovině 19. století, na západě dnešní Ukrajiny na Volyni, vznikly na základě…

Autorem pamětní bronzové desky z roku 1956 na východní zdi Staroměstské radnice je sochař Karel Lidický. Formulace nápisu je poplatná době vzniku v padesátých letech 20. století.

Jan Želivský  (1380-1422) byl představitelem radikální strany formujícího se pražského…