Evangelický hřbitov Velim

Hřbitov byl zřízen roku 1821. V roce 1888, za faráře Justa E. Szalatnaye, byl rozšířen. Jsou zde náhrobky pěti velimských farářů. V době založení hřbitova byl farářem (1800-1829) čtvrtý z velimských evangelických farářů Mikuláš Toronay. Další náhrobky patří šestému velimskému faráři (1847-1858) Janu Rumlovi a jeho nástupci Justu E. Szalatnayovi, faráři v období 1859 až 1910.

Náhrobek tu má i Szalatnayův nástupce, od roku 1906 ještě jako superintendentní vikář a nato až do roku 1946 osmý velimský farář, Jaroslav Řepa. Jan Zlatohlávek byl farářem ve Velimi od roku 1951 do roku 1975, kdy ztratil tzv. státní souhlas. Náhrobek tu má i  velimský rodák, a v letech 1942-1945 coby farář a senior v Semtěši politický vězeň, František Dobiáš (1901-1985). Na hřbitivě je pohřben také ředitel školy Josef Buldra (1881-1976). Zásluhou faráře Řepy byl na hřbitově umístěn v roce 1915, při pětistém výročí kostnické události, Husův kámen.