1786

Evangelický hřbitov v Kovánci vznikal současně se stavbou toleranční modlitebny z roku 1786. Na jaře roku 1875 byla kolem hřbitova postavena zeď.

Je zde pohřben evangelický luterský (a.v.) farář (1865-1902) Gustav Straka (1824-1909)

Evangelický hřbitov vznikl v Hořátvi v době stavby původní toleranční dřevěné fary a školy roku 1786; do té doby byli evangelící pochováváni za vesnicí směrem na Kovanice.

Má zde náhrobek druhý hořátevský farář h.v. (1820-1852) Jan Molnár (1797-1852), rodák z Chvaletic. V roce svého…

Evangelický hřbitov byl v lokalitě cca 1 km od vesničky Kunčí založen v roce 1786. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1953. Koncem roku 2005 byl zrušen a na podzim roku 2018 v rámci revitalizace zakomponovalo město Slatiňany do celku hřbitova symbolickou bránu a kalich.

Roku 1783 vznikl…

Evangelický hřbitov reformovaného (h.v.) sboru byl ve Vanovicích založen roku 1786 kolem toleranční modlitebny a fary (1783). V roce 1836 byl rozšiřován, ale po výstavbě kostela (1839-1844) byl hřbitov roku 1846 přesunut za nově postavený kostel. V roce 1874 byl ohrazen zdí a roku 1891 ještě…

Evangelický hřbitov v rudnické části Bolkov byl zřízen patrně současně s evangelickým luterským kostelem v tehdejších Heřmanových Sejfech, který byl postaven v letech 1785-1786 a kolem něhož se hřbitov rozkládá (třebaže je hřbitov doložen až k roku 1810). Po nuceném zániku Německé evangelické…

Evangelický hřbitov ve Chlebech vznikl v roce 1786 současně s tolerančním kostelem krátce po vzniku evangelického reformovaného (h.v.) sboru, za faráře (1783-1788) Jana Turoczyho. Při otevírání současného evangelického kostela (6. července 1888) byl následně 8. července slavnostně otevřen i…

Evangelický hřbitov vznikl v Křížlicích v souvislosti s postavením původní toleranční modlitebny výše nad vesnicí v roce 1786. Jsou zde pohřbeni křížličtí faráři zdejšího evangelického luterského (a.v.) sboru: Jan Molnár (1765-1828) zde působil jako v farář v letech 1798-1808 a znovu 1813-1828.…

Evangelický reformovaný (h.v.) sbor ve Vysoké vznikl hned po vydání tolerančního patentu roku 1782, přihlásila se do něj až na tři rodiny celá ves a mnoho dalších z okolí. Prvním kazatelem (1783-1789) byl Petr Sikora (1761-1832), který do Vysoké přijel 17.12.1783. Základní kámen kostela byl pro…

Po vydání tolerančního patentu se tu k evangelickému luterskému vyznání přihlásilo 400 lidí a samostatný sbor a.v. vznikl tak cestou milosti, když počet členů nedosahoval předpokládaných 500 osob. Do roku 1783 do obce docházeli němečtí kazatelé.

V roce 1783 přichází se …

Toleranční modlitebna evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Klášteře, který se ustavil během roku 1782, vznikla na návrší za vesnicí v letech 1785-1786. Slavnostně byla otevřena 16.října 1786, za prvního faráře (1783-1793) Matěje Bacsy (?-1804). V roce 1818, kdy byl farářem (1811-1829) Jiří…

Evangelický reformovaný (h.v.) sbor vznikl v Nebuželích již v roce 1783. Prvním farářem (1783-1801) byl Samuel Kapossy. 4.dubna 1785 byl položen základní kámen ke stavbě kostela, 26.srpna 1786 byl toleranční kostel slavnostně otvírán. Během 19. století byli nebuželskými faráři: Jan Végh (1811-…

Brzy po vydání tolerančního patentu v roce 1781 se v Křížlicích scházejí evangelíci ze širokého okolí; již v roce 1782 založili sbor, jehož členové se přiklonili k augsburskému (luterskému) vyznání. V té době patřili do křížlického luterského sboru i luterští evangelíci…

Po Tolerančním patentu se zde přihlásilo k evangelickému reformovanému (h.v.) vyznání mnoho do té doby tajných místních evangelíků. Ti se začali scházet nejprve ve statku Burešových v Bučině. Snažili se také o navrácení zdejšího římskokatolického kostela sv. Jakuba…

Jakmile se v Horních Dubenkách dověděli o Tolerančním patentu, vydali se do Telče se žádostí o založení sboru. Byli však odmítnuti; právě byl založen sbor augsburského vyznání v nedaleké Velké Lhotě. Dubenečtí se však nedali. Obrátili se přímo na císaře Josefa II.,…

Modlitebna byla postavena v letech 1783-1784, slavnostní otevření se konalo 26. října 1786. Hned na počátku toleranční doby (1784-1827) se Jimramov stal sídlem prvního superintendenta evangelické reformované (h.v.) církve na Moravě. Stal se jím Michal Blažek (1753-1827), potomek českých…