Evangelická fara Rovečné

Krátce po ustavení samostatného evangelického reformovaného (h.v.) sboru koncem roku 1812, byla v roce 1813 postavena v Rovečném toleranční fara pro prvního faráře (1813-1844) Benjamina Kisse ml. (1786?-1844). V roce 1882 byla fara přemístěna do budovy bývalé evangelické školy, za faráře (1844-1894) Benjamina Fleischera (1820-1894).

Náhrobek Františka Ileka

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Rovečném. František Ilek (1855-1926), rodák z Německého (Sněžného), byl třetím evangelickým farářem (1894-1926) v Rovečném, po několikaletém působení v sousedním sboru v Olešnici (1883-1894).

Evangelický hřbitov Sněžné

Současný evangelický hřbitov vznikl roku 1853 náhradou za hřbitov z toleranční doby. Bezprostředně sousedí s katolickým hřbitovem. Narozdíl od situace v nedalekém Jimramově jsou oba odděleny zdí. Oba hřbitovy vlastní obec, leží při silnici do Daňkovic.

Evangelický hřbitov Soběhrdy

Od toleranční doby byl používán hřbitov kolem evangelického kostela, který byl za faráře (1833-1880) Hynka Jurena (1806-1880), cca roku 1840, rozšířen. V roce 1897, za faráře (1896-1905) Karla Španiela (1869-1923), vznikl nový hřbitov za vesnicí. Slavnostně byl otevírán 17. října 1897. Od roku 2009 je ve správě obce.

Toleranční patent 1781

Toleranční patent byl vydán ve Vídni 13.října 1781 císařem Josefem II. Povoloval pouze dvě reformační vyznání navazující na tzv. světovou reformaci, totiž na Martina Luthera (1483-1546) a Jana Calvina (1509-1564) - evangelickou církev luterskou (augsburského vyznání) a reformovanou (helvetského vyznání).

´Bratrský areál´ Ivančice

Ivančice, kde Jednota bratrská pracovala již od roku 1498, se v období 1536-1623 staly střediskem Jednoty bratrské na jihozápadní Moravě, i sídlem bratrských seniorů; v letech 1558-1571 také Jana Blahoslava (1523-1571).

Evangelický kostel Tábor

Roku 1897 byla v Táboře založena kazatelská stanice evangelického sboru h.v. z Moravče, za faráře (1874-1908) Josefa Toula (1845-1908). Samostatný sbor, již Českobratrské církve evangelické, vznikl v Táboře až v roce 1929. Prvním farářem (1929-1952) byl Bohuslav Souček (1887-1983), který v Táboře působil jako diasporní kazatel od roku 1912.

Pomník Jana Amose Komenského Sárospatak

Busta Jana Amose Komenského v severomaďarském Sarospataku (Šaryšském Potoku) z roku 1970 stojí v parčíku na nádvoří tamější univerzity, na ulici Loranda Eötvöse. Jejím autorem je Pál Patzay, výška i s podstavcem je 180 centimetrů.