Evangelický kostel Strměchy

Povolení zřídit ve Strměchách filiální sbor evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Moravči, kde byl farářem (1783-1827) Jan Szalatnay (1758-1827), bylo vydáno v listopadu 1787. V listopadu následujícího roku 1788 byla již ve Strměchách slavnostně otevírána toleranční modlitebna. Od počátku byl kostel obklopen evangelickým hřbitovem. V letech 1820-1827 zde působil moravečský vikář a pozdější farář v Moravči (1827-1874) Jan Szalatnay ml. V závěru jeho působení vznikl ve Strměchách v roce 1869 samostatný evangelický reformovaný (h.v.) sbor.

V roce 1870 sbor postavil faru a prvním farářem (1871-1925) se stal Pavel Jan Jelen (1840-1925). Roku 1881, při stoletém výročí Tolerančního patentu, byl upraven interiér kostela, který patrně tehdy ztratil svou toleranční dispozici (kazatelna na delší straně budovy obklopená ze tří stran lavicemi). Zhruba od roku 1890 procházel sbor vnitřní krizí, roku 1897 zde vznikla, působením kazatele Aloise Adlofa (1861-1927), kazatelská stanice Svobodné církve reformované, dnes Církve bratrské. Roku 1910 sbor ustavil svou kazatelskou stanici v Pelhřimově, kde je dnes středisko sboru s názvem Pelhřimov - Strměchy.

V letech 1990-1991, za faráře (1990-1994) Zdeňka Souška (1925-2015), došlo ke generální opravě strměšského kostela. Po roce 1995, za faráře (1995-2019) Michaela Hány, sbor renovoval budovu fary a upravil ji pro rekreační pobyty.

Ve Strměchách existovala také, hned od roku 1788, evangelická škola. Od roku 1867 působila škola v nové budově. Roku 1877 získala právo veřejnosti; zanikla k roku 1899 a v roce 1902 byla budova školy prodána obci.