Evangelický kostel Mšeno

Městečko Mšeno při hranici chráněné krajinné oblasti Kokořínsko proslulo souborem hodnotných meziválečných staveb. Zejména velkolepá škola nedaleko evangelického kostela, která úctu vzbuzuje i dnes nebo městské lázně ve stylu art déco jsou ojedinělými architektonickými díly. Mezi skvosty města se právem řadí také evangelický kostel, který byl na jaře 2021 prohlášen za kulturní památku. Strohou puristickou stavbu s hranolovou věží a s válcovým kolumbáriem, s důrazem na působení elementárních geometrických tvarů, projektoval a stavěl v polovině 30. let 20. století místní stavitel a evangelík František Švihálek. Autor sice nebyl architekt, ale vytvořil vyvážené dílo puristicko-funkcionalistické architektury vysoké kvality, převyšující úroveň mnohých jiných sborových staveb, stavěných většinou svépomocí. Švihálek ke spolupráci přizval Josefa Holuba, místního zednického mistra.

Strohý kostel

Strohý evangelický kostel s kolumbáriem a přilehlou farní budovou je situován východně od náměstí. Kostel je zděná stavba, sestává z lodi obdélného půdorysu se zajímavým šikmým zakončením, z hranolové věže a ze zaoblené nízké stavby kolumbária. V hlavním průčelí je vysoký vertikální okenní otvor s vitráží s motivem kalicha. Žlutá barva skla pěkně vyniká pod slunečními paprsky. Průčelí zakončuje prostý trojúhelný štít. Kolumbárium přiléhá celou svou šíří k hranolové hmotě věže. V horní čtvrtině obíhá úzký pás osmi obdélných okének, motiv tak typicky pro funkcionalistkou architekturu.

Působivý je především hlavní prostor lodi s kruchtou, v čele zakončený půlkruhovým obloukem. Za pozornost stojí především kompletně dochovaný původní chrámový mobiliář (lavice, stůl Páně, kazatelna, zvon). V chrámu zůstal dochován celistvý soubor původních dveří, včetně klik a kování. V objektu je i malá zimní modlitebna.

Evangelický purismus v republice

Pro popsané kvality sbor usiluje o zápis stavby do registru kulturních památek. Moderní kostely Českobratrské církve evangelické z prvorepublikové doby jsou dnes často památkově chráněné. V celé republice je zapsáno několik staveb tohoto typu: kostel s farou v Lounech, kostely v Hrabové, Boskovicích, Brně Židenicích (ČB 4–5/2015) nebo v Praze Střešovicích. Při základním průzkumu dalších nechráněných sakrálních staveb evangelické církve z meziválečného období, mšenskému kostelu stylově odpovídají ještě kostely v Dobříši, Poličce nebo mohutnější stavby ve Zlíně, Lanškrouně a Břeclavi.

interiér kostela

Evangelická církev ve Mšeně má dlouhou tradici. Po vydání tolerančního patentu zdejší evangelíci náleželi pod sbor v Nebuželech, v roce 1905 došlo ve Mšeně k založení kazatelské stanice přímo ve městě a poválečné přestupové hnutí vedlo k založení samostatného sboru v roce 1923. Dnes ve sboru působí jako kazatel Michal Šimek. Za potěšitelné považují místí evangelíci to, že mohou sloužit lidem mimo sbor prostřednictvím různých kroužků, příměstských táborů, výstav a koncertů, nebo pořádáním netradičních bohoslužeb ve skalách Kokořínska. Blízkost z Prahy do krásné přírody v okolí pak může lákat k výletům spojených s ranní bohoslužbou (začínají až v 10 hodin - v r. 2021). 

Jan Kirschner,  Šárka Koukalová - červen 2021

 

 

 

 

Zajímavost

Kazatelská stanice ve Mšeně byla zřízena již v roce 1869, ale pro odpor mateřského sboru v Nebuželích byla v roce 1870 zrušena
Augustin Heřman - poslední utrakvistický kněz ve Mšeně. Po Bílé hoře odešel r. 1621 do Žitavy.