České vyznání 1575

České vyznání (konfese) je společné vyznání dvou reformačních větví, strany podobojí a Jednoty bratrské, na níž se domluvila  stavovská opozice proti českému králi a římskému císaři Maxmiliánovi II. (1564-1576). Konfese byla sestavena v období 16. března až 18. května 1575 na Malostranské…

Bratrské vyznání 1535

Bratrské vyznání (konfese) je vyznání víry Jednoty bratrské. Toto malé, zato významné společenství vzniklo jako součást ´české (první) reformace´ v roce 1457 v Kunvaldu u Žamberka. V roce 1530 otevřela Jednota členství i pro urozené osoby, které už byly jejími podporovateli a nyní se…

Kutnohorský náboženský smír 1485

Na sněmu království českého, který jednal ve dnech 13.-20. března 1485 v Kutné Hoře, v tehdy utrakvistickém kostele Sv. Jakuba, došlo k dohodě mezi stranou podobojí, husitskou či utrakvistickou, a stranou podjednou, římsko-katolickou, o vzájemné toleranci. Dohoda zaručovala vzájemné uznání obou…

´Jihlavská´ kompaktáta 1436

Kompaktáta jsou obsahem úmluvy mezi husitskými Čechami a církví, jak se vyvinula z jednání v Basileji a především v situaci po lipanské porážce polních vojsk táborského a sirotčího svazu v květnu 1434.

Na základě tzv. ´Chebského soudce´ obhajovali na basilejském koncilu zjara roku 1433…

Soudce chebský 1432

Na základě úspěchů proti křižáckým výpravám a spanilých jízd husitů za hranice Českého království souhlasil koncil zasedající od poloviny prosince 1431 v Basileji, že církev bude s husity jednat a že koncil přijme jejich představitele ke svobodnému jednání. Předběžné jednání mezi delegacemi…

Rohovládův kříž v Nymburce

Kříž poblíž pravobřežní labské cyklostezky připomíná tragickou událost, která se ve městě stala v roce 1425 v době husitských válek. Paradoxem je, že v té době bylo město již čtyři roky husity dobyto a bylo dokonce součástí pražského městského svazu. Od roku 1424 se měšťané přiklonili na…

Trnovany 1919 - Německá evangelická církev (DEK)

Německy mluvící evangelické sbory luterské (a.v.) i reformované (h.v.) církve na území Československé republiky se po vzniku Českobratrské církve evangelické (na Generálním sněmu v prosinci 1918) také oddělily od evangelických církví a.v. a h.v. v dřívějším Rakousku a na církevním sněmu 26.…

Oreb 1419

Návrší Oreb v Třebechovicích pod Orebem je jedním z míst ´poutí na hory´ v roce 1419. Výšina se původně jmenovala Vinice; jméno Oreb dostala v onom období sílících eschatologických představ sycených biblickými motivy soudu a naděje, podle starozákonního Chorébu, kde se Mojžíš setkal s Hospodinem…

Na Křížkách 1419

Setkání ´Na Křížkách´ bylo svoláno na toto návrší u Sulic nedaleko Ládví na neděli 30. září 1419 dva týdny před tím při ´pouti na horu Bzí´. Bylo to poslední neozbrojené setkání lidu jak z Prahy, tak z Plzně i odjinud. Václav Koranda starší tu vyhlašuje ´královstvie Boží na zemi´ a vyzývá, ať…

Hora Bzí 1419

Jedno z míst ´putování lidu na hory´ během léta 1419, za velkých eschatologických nadějí vyvozovaných z biblického pohledu na svět, starozákonních obrazů soudu a novozákonní naděje. V neděli 17. září 1419 zde, na hoře Bzí u Blovic, jižně od Plzně, kněz Václav Koranda starší vyhlásil "Provolání…

Čtyři pražské články 1420

Čtyři pražské články je společný program pražské i táborské strany husitského reformního hnutí, jak se na nich dokázaly obě strany věroučně i politicky shodnout. Cílem byla náprava jak církve, tak společnosti. Jejich obsah krystalizoval během období ´poutí na hory´ od jara 1419:  1. svobodně a…

Generální sněm 1918

Na Generálním sněmu svolaném ´Ústředním výborem pro českou evangelickou církev´, ustaveným na klimentské faře h.v. v Praze v červnu 1917, došlo ke spojení českých sborů Evangelické církve a.v. (luterské) a Evangelické církve h.v.  (reformované) v českých zemích. Generální sněm zasedal v Praze v…

Čáslavský sněm 1421

Čáslavský sněm zasedal 4.-7. června roku 1421 v čáslavském kostele sv. Petra a Pavla, který sloužil i dalších 200 let husitské církvi podobojí (v letech kolem bělohorské bitvy roku 1620 byl zdejším kaplanem církve podobojí Matouš Ulický). Sněm tehdy, v počátcích husitské reformace, přijal…

Kralice nad Oslavou 1579-1594

V Kralicích nad Oslavou už vzniká tzv. Šestidílka, Bible kralická. Tedy Blahoslavův překlad Nového zákona z roku 1564 (vycházel z překladu Theodora Bezy) a překlad Starého zákona, na kterém pracovali Mikuláš Albrecht z Kaménka (hebraista), Lukáš Helic (pokřtěný Žid), Jan Eneáš (senior Jednoty…

Sbor Jednoty bratrské Mladá Boleslav

Text k fotografiím:

Na první vidíme portál výstavní a koncertní síně v Mladé Boleslavi. Jedná se o obnovenou historickou budovu sboru českých bratří, která před takřka 500 lety sloužila jako shromaždiště a modlitebna Jednoty bratrské. V době pobělohorské zde byl katolický kostel a po…

Bílá Hůrka

Poslední známé velké středisko evangelíků v pobělohorské době, setrvávající při své víře ještě více než 30 let po vestfálském míru. Po r. 1680 tato evangelická výspa mizí, v kostele zůstaly ještě některé fragmenty upomínající na předbělohorskou dobu.

Beránek 1419

Památné místo jednoho z velkých husitských shromáždění na jaře 1419, kdy se konaly tzv. ´poutě na hory´ v očekávání brzkých radikálních změn dějinného vývoje v důsledku Božího zásahu. V tomto období se eschatologické naděje opíraly o biblické obrazy soudu i naděje, jak ji představuje i název…

Burkovák 1419

Památné místo shromáždění lidu při "poutích na hory" od jara roku 1419, v období sílících eschatologických nadějí, prosycených biblickým pohledem na svět s jeho obrazy, výzvami, soudy i útěšnou nadějí. Burkovák, označovaný také ´první Tábor´ (narozdíl od Hradiště hory Tábor u Sezimova…

Bednárec

Středisko německých valdenských koncem 13. a v první polovině 14. století, proti nimž byla vyhlášena křížová výprava. V Bednárci byli valdenští všichni s výjimkou rychtáře, lazebníka a obecního pastýře. V jejich domech se konala několikrát do roka shromáždění za účasti pravidelně přicházejících…

Kostel u Martina ve zdi Praha - Nové Město

Gotická, původně románská, stavba; známa již k roku 1178. Od poloviny 13. století budova součástí hradeb, proto ´Martin ve zdi´. Koncem roku 1414, na začátku české husitské reformace, zde byla poprvé vysluhována eucharistie ´pod obojí způsobou´, totiž chléb i kalich všem účastníkům bohoslužeb.…