Trnovany 1919 - Německá evangelická církev (DEK)

Německy mluvící evangelické sbory luterské (a.v.) i reformované (h.v.) církve na území Československé republiky se po vzniku Českobratrské církve evangelické (na Generálním sněmu v prosinci 1918) také oddělily od evangelických církví a.v. a h.v. v dřívějším Rakousku a na církevním sněmu 26. října 1919 v Trnovanech (německy Turn, dnes součást Teplic) vytvořily ´Německou evangelickou církev (Deutsche Evangelische Kirche, DEK) v Čechách, na Moravě a ve Slezsku´.

Církev přijala Augsburské vyznání (1530), které však nebylo uvedeno v názvu církve, neboť DEK přijala do svého společenství i německé reformované sbory. Sídlem církevního prezidenta Dr Ericha Wehrenfenniga (1872-1968) byl Jablonec nad Nisou. V roce 1930 měla DEK přes 130 tisíc členů, v tom asi 6 tisíc bylo národnosti české nebo slovenské a 3 tisíce polské.

Německá evangelická církev přestala existovat po roce 1945 odsunem Němců. Podle retroaktivního těsně ´poúnorového´ zákona ze 6.5.1948 se tak právně stalo již ke 4.5.1945. Majetek DEK se dostal většinově do vlastnictví Církve československé husitské (také kostel v Jablonci nad Nisou, barevné foto), o něco více než čtvrtinu získala Českobratrská církev evangelická (např. Kristův kostel v Ostravě). Přitom vedení DEK v září 1945, a opakovaně na rozhraní let 1945 a 1946, dalo souhlas s připojením k ČCE. Ovšem Českobratrská církev evangelická se orientovala v dalším období na demokratické strany, kdežto Církev československá /husitská/ na KSČ.