Kunvald 1457 / domek Na sboru

Kunvald je ´kolébkou´ Jednoty bratrské. Roku 1457 do Kunvaldu u Žamberka, na panství Jiřího z Poděbrad (1420-1471), odešla skupina posluchačů Jana Rokycany (cca 1396-1471), toužících žít podle evangelia, vedená Řehořem, snad Rokycanovým synovcem.

Rychle se integrovaly další skupiny a vzniklo zde církevní společenství, které samo sebe nazývalo Jednotou bratrskou. Charakteristickým rysem první bratrské generace byl život v ústraní, bez majetku, s jasným vymezením proti lichvě a proti násilí. To v reakci na užití moci v husitské reformaci, i na základě rozhovorů s Petrem Chelčickým (cca 1380-1460).

Prvním dochovaným projevem Jednoty je ´Svolení na horách rychnovských´ z roku 1464: "Přede všemi věcmi nejprve o to jsme se svolili, abychom se spolu u víře Pána Krista ostříhali a v spravedlnosti ustavovali, kteráž z Boha jest, v lásce přebývajíce, naději měli."

Na jaře 1467 se rozhodli losem se ujistit, zda mít vlastní kněze bez ohledu na ´apoštolskou posloupností´ předávané svěcení, což se neodhodlala zrušit církev podobojí. Prvními zvolenými knězi byli selský syn Matěj z Kunvaldu, mlynář Eliáš z Chřenovic a krejčí Tůma z Přelouče. Volba losem byla potvrzena ještě na další synodě, opět ve Lhotce u Rychnova, 20. srpna 1467. V čele Jednoty ale i nadále stál Bratr Řehoř (1420-1474).

Zajímavost

V původním bratrském kostele, přestavěném a naposledy v roce 1991 rekonstruovaném, zřídila Českobratrská církev evangelická Památník Jednoty bratrské.