Trnovany 1919 - Německá evangelická církev (DEK)

Německy mluvící evangelické sbory luterské (a.v.) i reformované (h.v.) církve na území Československé republiky se po vzniku Českobratrské církve evangelické (na Generálním sněmu v prosinci 1918) také oddělily od evangelických církví a.v. a h.v. v dřívějším Rakousku a na církevním sněmu 26.…

Evangelický kostel Habřina

Evangelický kostel vznikl v letech 1850-1853, s pomocí spolku Gustav Adolf Werk (GAW), pro toleranční Evangelický luterský (a.v.) převážně německy mluvící sbor, který byl centrem pro evangelíky ze široké oblasti na severozápadě Čech. Kostel, slavnostně otevřený roku 1853, je jednolodní a,…

Evangelický areál Ostrava

Budova fary je sídlem farních sborů Českobratrské církve evangelickéj a Slezské církve evangelické a.v. Vedlejší činžovní dům má v přízemí Třanovského sál, ve kterém se konají bohoslužby v zimním období.

Evangelický a pravoslavný kostel Sudice

Stavba z roku 1909 pro tehdejší, většinově německé, evangelíky a.v., slavnostně otevřená superintendentem Dr Nottenbohmem z Vratislavi, stojí dnes na dohled hranice s Polskem. V roce 1928 vznikla kazatelská stanice opavského sboru Německé evangelické církve, roku 1931 se stala filiálním sborem.…

Náhrobek Václava Marečka

Václav Mareček (1824-1901) se stal farářem evangelického sboru a.v. v Trnávce (1853-1893) po Janu Kovářovi.

Náhrobek Jana Kováře

Jan Kovář (1768-1852) byl pátý kazatel tolerančního evangelického sboru a.v. v Trnávce. Farářem zde byl v letech 1795-1852.

Evangelický hřbitov Trnávka

Evangelický hřbitov, původně luterského (a.v.) sboru, vznikl v Trnávce v roce 1789; je umístěn v bezprostřední blízkosti kostela. Na hřbitově je pohřben pátý ze zdejších tolerančních kazatelů (1795-1852) Jan Kovář (1768-1857), původem z Moravy, a jeho nástupce v letech 1853-1893 Václav Mareček (…

Evangelický kostel Sázavka

Sázavka (dříve Smrdov) je kazatelská stanice původně luterského sboru v Opatovicích. Jako filiální sbor byl Smrdov potvrzen Vrchní církevní radou 6.9.1876. Kaple se hřbitovem slavnostně otevřena 4.10.1880.

Luterské gymnasium Velké Meziříčí

Renesanční luterské gymnasium. Budova z roku 1578, financovaná paní Alenou Berkovou Meziříčskou z Lomnice. Jednopatrová budova, obdélníkového půdorysu ve stylu italské renesance, je nápodobou Palazzo Pompei ve Veroně.

 

 

Kostel míru Jawor (Polsko)

Jeden ze tří kostelů míru postavených po Vestfálském míru (1648) pro luterány ve Slezsku. Podmínkou bylo zbudovat chrámy bez cihel, mimo město, ale zároveň na dostřel, aby se nemohly stát střediskem vzpoury.

Kostel Tří králů (Břidličná)

Považován za nejstarší kostel ze souboru luterských pozdně renezančních kostelů na Bruntálsku. Podle letopočtu nad vstupem do předsíně dal kostel postavit Vavřinec Eder ze Šťavnice před rokem 1577.
Kostel má pětiboký závěr a jeho presbytář je zaklenut štukovou síťovou hřebínkovou klenbou.…

Evangelický kostel Děčín

Historie kostela sahá do 80. let 19. století. Tehdejší němečtí evangelíci augsburského vyznání patřili ke vzdálenému sboru v Habřině u Úštěku. Jak se Děčín rozrůstal, přibývalo i věřících a v roce 1887 vznikl samostatný německý sbor. V roce 1881 – při stém výročí oslav Tolerančního patentu…

Evangelický luterský kostel Libštát

Rodiny augsburského vyznání patřily k nejbližšímu luterskému sboru v Křížlicích. Věřící se scházeli v rodinách, někdy též užívali modlitebnu sboru helvetského vyznání. Teprve v roce 1838 jim byla povolena stavba vlastní modlitebny ve stráni nad říčkou Oleškou. Kostel byl posvěcen v roce 1842,…

Secesní kostel v Hořejších Herlíkovicích (Strážné)

Jen málo secesních chrámů se v Čechách zachovalo. Malebný herlíkovický kostelík na stráni je jedním z nich. Secesní motiv květiny uvidíte, ještě než vstoupíte dovnitř. Okenní vitráže totiž zdobí lutherská růže. Útulný vnitřní prostor dotváří ornamenty na dřevěných trámech a stropě.

Secese…

Evangelická kaple v Kořenově se hřbitovem

Počátkem 20. století se zdejší němečtí evangelíci (luteráni) rozhodli postavit vlastní modlitebnu a vybrali pro ni místo na vyvýšenině dnešního Tesařova (dříve Schenkenhahn) při bývalé císařské krkonošské silnici. Od roku 1903 se zdejší evangelíci scházeli v chatě Zvonice, proto se v roce 1908…

Evangelický kostel Rudník - Bolkov se hřbitovem

Po vydání tolerančního patentu roku se tu k luterskému vyznání přilásilo 400 lidí. Do roku 1783 do obce docházeli němečtí kazatelé. V roce 1783 do Krkonoš přichází konat pastorační službu skupina mladých uherských nekatolických intelektuálů. Prvním stálým pastorem v Rudníku byl Stephan Hoszu,…

Kostel u Ježíška

Kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš