Pomníček předtolerančních událostí v Růžďce

Pomníček připomínající události související s vydáním falešného tolerančního patentu na Valašsku. Po jeho vyhlášení v roce 1777 se k evangelictví přihlásilo velké množství obyvatel. V Růžďce došlo k incidentu, při kterém byli čtyři lidé zabiti, když chtěli ochránit tajného kazatele Pavla Hořanského.

Evangelický hřbitov Chvaletice

Evangelický hřbitov ve Chvaleticích se původně rozkládal kolem toleranční modlitebny z roku 1783. Vznikl patrně bezprostředně po jejím postavení, za faráře Joela Jessenia (1782-1785). Modlitebna zanikla po postavení evangelického kostela na vedlejším pozemku, který reformovaný (h.v.) sbor postavil v roce 1882, za faráře (1861-1904) Julia Fleischera.

Evangelický kostel Oráčov

V Oráčově vznikla během tzv. německého přestupového hnutí v roce 1901 kazatelská stanice evangelického německého luterského (a.v.) sboru v Chomutově; roku 1908 byla přefařena do Hořoviček. Jednolodní kostel byl postaven hned v roce 1902. Kazatelská stanice zanikla po roce 1945 spolu s celou Německou evangelickou církví (DEK).

Náhrobek Františka Filipiho

Náhrobek je od 70. let minulého století, po zrušení evangelického hřbitova, umístěn v areálu evangelického sboru v Lysé nad Labem. František Filipi (1792-1861) byl lysským reformovaným farářem v posledních dvou letech života (1859-1861). Přesídlil do Lysé nad Labem jako superintendent církve h.v.

Evangelický hřbitov Velim

Hřbitov byl zřízen roku 1821. V roce 1888, za faráře Justa E. Szalatnaye, byl rozšířen. Jsou zde náhrobky pěti velimských farářů. V době založení hřbitova byl farářem (1800-1829) čtvrtý z velimských evangelických farářů Mikuláš Toronay. Další náhrobky patří šestému velimskému faráři (1847-1858) Janu Rumlovi a jeho nástupci Justu E. Szalatnayovi, faráři v období 1859 až 1910.

Evangelický kostel Klobouky u Brna

Evangelictví mělo v Kloboukách i v okolí pevnou tradici. V 16. a 17. století zde žili převážně evangelíci, až po bitvě na Bílé hoře se poměry násilně změnily. Víra předků však nebyla úplně vyhlazena a záhy po vydání Tolerančního patentu se již první rodiny hlásily k reformovanému vyznání. Sbor vznikl v roce 1782.

Evangelický kostel Rudník - Bolkov se hřbitovem

Po vydání tolerančního patentu roku se tu k luterskému vyznání přilásilo 400 lidí. Do roku 1783 do obce docházeli němečtí kazatelé. V roce 1783 do Krkonoš přichází konat pastorační službu skupina mladých uherských nekatolických intelektuálů. Prvním stálým pastorem v Rudníku byl Stephan Hoszu, šlechtic z Turé Lúky na Nitransku. Káže ve staveních osadníků nebo pod širým nebem.

Socha Jana Husa Terezín

Secesní socha vytvořená z pískovce vznikla roku 1911. Je dílem sochaře Ladislava Beneše (1883-1956), které vytvořil jako svou první veřejnou zakázku. Socha je umístěna na Husově náměstí v Terezíně. Nápis obsahuje i zdůvodnění vzniku díla: ´socha postavená na jazykovém pomezí Litoměřicka´.