Evangelický hřbitov Opolany

Vznik a podobu hřbitova inicioval první opolanský evangelický farář h.v. (1887-1898) Ladislav B. Fikejz (1862-1898), neboť nestačil hřbitov v Sánech. Sám tam však byl ještě po své předčasné smrti pohřben.

Evangelický hřbitov Jimramov

Jimramovský evangelický reformovaný (h.v.) sbor získal hřbitov rozdělením dosavadního hřbitova mezi katolíky a evangelíky v roce 1790 za faráře (1784-1827) a prvního superintendenta církve h.v. na Moravě Michala Blažka (1753-1827). Jeho obnovený náhrobek je umístěn v části hřbitova za kostelem.

Čáslavský sněm 1421

Čáslavský sněm zasedal 4.-7. června roku 1421 v čáslavském kostele sv. Petra a Pavla, který sloužil i dalších 200 let husitské církvi podobojí (v letech kolem bělohorské bitvy roku 1620 byl zdejším kaplanem církve podobojí Matouš Ulický). Sněm tehdy, v počátcích husitské reformace, přijal prosazovat a hájit Čtyři pražské články, které se usnesením sněmu staly zemským zákonem.

Husův kámen Vysoké Mýto

Husův kámen je ve Vysokém Mýtě umístěn v parku rozkládajícím se kolem kostela Nejsvětější Trojice, cca 250 m jižně od náměstí Přemysla Otakara II.

´Bratrský kostel´ J.A.Komenského Kostelec nad Orlicí

V Kostelci nad Orlicí existoval sbor Jednoty bratrské již v 1. polovině 16. století. V letech 1581-1584 Bratři postavili kostel na Rabštejnku (zápisy v městských knihách dokládají velkou obětavost členů sboru). Po roce 1620 získala kostel katolická církev. V roce 1694, už jako kostel sv. Václava, byla budova přestavěna, za Josefa II. byl kostel zrušen.

Evangelický toleranční areál Velká Lhota u Dačic

V malé obci Velká Lhota nedaleko Dačic nacházíme významnou památku na dobu po vydání tolerančního patentu v roce 1781. Možnost evangelíků přihlásit se buď k reformované nebo augsburské konfesi dala vzniknout jedinečnému, památkově chráněnému areálu dvou kostelů i dvou farních budov.

Evangelický hřbitov Klášter nad Dědinou

Hřbitov vznikl spolu s evangelickým kostelem klášterského sboru h.v.  krátce po roce 1782 a během doby byl několikrát rozšiřován. Má tu náhrobek klášterský farář (1843-1889) a český superintendent h.v. (1863-1889) Jan Veselý (1813-1889).

Rohovládův kříž Nymburk

Kříž poblíž pravobřežní labské cyklostezky připomíná tragickou událost, která se ve městě stala v roce 1425 v době husitských válek. Paradoxem je, že v té době bylo město již čtyři roky husity dobyto a bylo dokonce součástí pražského městského svazu. Od roku 1424 se měšťané přiklonili na táborskou stranu, ve městě se konaly dokonce i sjezdy křesťanů podobojí.