´Evangelický hřbitov´ Starý Kolín

Evangelická část se rozkládá v zadní pravé čtvrtině hřbitova, kde dominuje pískovcový sloup s kalichem, který je dílem sochaře a kameníka Rudolfa Šušmy z Kolína.

Hřbitov byl zřízen v letech 1908-1909 za obcí směrem k Hlízovu. Vstup je klasicistní branou, centrální kříž uprostřed hřbitova z roku 1909 je rovněž od sochaře Rudolfa Šušmy.

Evangelický hřbitov Opolany

Vznik a podobu hřbitova inicioval první opolanský evangelický farář h.v. (1887-1898) Ladislav B. Fikejz (1862-1898), neboť nestačil hřbitov v Sánech. Sám tam však byl ještě po své předčasné smrti pohřben.

Na Křížkách 1419

Setkání ´Na Křížkách´ bylo svoláno na toto návrší u Sulic nedaleko Ládví na neděli 30. září 1419 dva týdny před tím při ´pouti na horu Bzí´. Bylo to poslední neozbrojené setkání lidu jak z Prahy, tak z Plzně i odjinud. Václav Koranda starší tu vyhlašuje ´královstvie Boží na zemi´ a vyzývá, ať příště už přijdou s meči.

Náhrobek Josefa Jerie

Náhrobek v evangelické části městského hřbitova v Čáslavi. Josef Jerie (1838-1904), rodák z podkrkonošských Valteřic, působil na Evangelickém reformovaném učitelském ústavu v Čáslavi od jeho založení v roce 1872. Po předčasném úmrtí prvního ředitele Učitelského ústavu Karla Utíkala (1839-1871) se stal druhým ředitelem v letech 1877-1904.

Náhrobek Jana Řepy

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Krakovanech. Jan Řepa (1812-1896) byl dlouholetým evangelickým h.v. farářem v Lozicích (1846-1894). Náhrobek má v Krakovanech, kde byl tehdy jeho syn Jan E. Řepa (1858-1931) farářem.

Evangelický kostel Chleby

Současný kostel je vybudován na místě původního tolerančního (původně se k tolerančnímu přistavěla věž a poté byl toleranční zbourán a přistavěn nový kostel. V kostele bylo vytápění.

Evangelický kostel Vysoká

Evangelický sbor h.v. ve Vysoké vznikl hned po vydání tolerančního patentu r. 1782, přihlásila se do něj až na tři rodiny celá ves a mnoho dalších z okolí. Prvním kazatelem byl Petr Sikora, který do Vysoké přijel 17. 12. 1783. Základní kámen kostela byl pro mnohé potíže ze strany vrchnosti položen až 3. 4. 1786 a stavba dokončena 19. 11. 1786.

Čtyři pražské články 1420

Čtyři pražské články je společný program pražské i táborské strany husitského reformního hnutí, jak se na nich dokázaly obě strany věroučně i politicky shodnout. Cílem byla náprava jak církve, tak společnosti. Jejich obsah krystalizoval během období ´poutí na hory´ od jara 1419:  1. svobodně a bez překážky zvěstovat ´slovo Božie´;  2.