Náhrobek Josefa Jerie

Náhrobek v evangelické části městského hřbitova v Čáslavi. Josef Jerie (1838-1904), rodák z podkrkonošských Valteřic, působil na Evangelickém reformovaném učitelském ústavu v Čáslavi od jeho založení v roce 1872. Po předčasném úmrtí prvního ředitele Učitelského ústavu Karla Utíkala (1839-1871) se stal druhým ředitelem v letech 1877-1904.

Evangelická fara Libice nad Cidlinou

Toleranční fara byla postavena v roce 1789, za faráře Mojžíše z Tardy (1783-1837) na pozemku, který obec evangelickému h.v. sboru přidělila na západním okraji vesnice poblíž slavníkovského hradiště z 10. století. Vedle fary byl 1794 postaven toleranční kostel, ze kterého je zachována zeď tvořící hradbu zahrady při cestě na hradiště.

Kralice nad Oslavou 1579-1594

V Kralicích nad Oslavou už vzniká tzv. Šestidílka, Bible kralická. Tedy Blahoslavův překlad Nového zákona z roku 1564 (vycházel z překladu Theodora Bezy) a překlad Starého zákona, na kterém pracovali Mikuláš Albrecht z Kaménka (hebraista), Lukáš Helic (pokřtěný Žid), Jan Eneáš (senior Jednoty bratrské), Izaiáš Cibulka (konsenior), Jan Efraim, Pavel Jessen a Jan Kapito (Hlaváč).

Náhrobek Samuela z Tardy

Samuel Tardy, narozen v Libici nad Cidlinou 20.října 1796, byl evangelickým farářem h.v. v Bošíně v letech 1820-1868; v letech 1837-1868 stál také v čele Poděbradského seniorátu h.v. Zemřel 8.dubna 1868 a byl pohřben na hřbitově v Bošíně.

Pamětní deska Alexandra Andaházyho

Deska na zdi vedle postranního vchodu evangelického kostela v Opatovicích. Alexander Andaházy (1766-1832) byl druhým farářem opatovického luterského (a.v.) sboru (1792-1832), po faráři (1783-1792) Janu Michn/ay/ovi.

Náhrobek Jana Jelena

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libici nad Cidlinou. Jan Jelen (1802-1890) působil v letech 1832-1846 jako farář evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Borové. Odtud přešel do Libice nad Cidlinou jako třetí evangelický farář (1846-1879), po Štěpánu Šolteszovi.

Evangelický kostel Bučina

Po Tolerančním patentu se zde přihlásilo k reformovanému vyznání mnoho do té doby tajných místních evangelíků. Ti se začali scházet nejprve ve statku Burešových v Bučině. Snažili se také o navrácení zdejšího římskokatolického kostela sv. Jakuba Většího, který byl údajně v období před Bílou horou evangelický. To se ovšem nepodařilo.