Evangelický luterský kostel Libštát

Rodiny augsburského vyznání patřily k nejbližšímu luterskému sboru v Křížlicích. Věřící se scházeli v rodinách, někdy též užívali modlitebnu sboru helvetského vyznání. Teprve v roce 1838 jim byla povolena stavba vlastní modlitebny ve stráni nad říčkou Oleškou. Kostel byl posvěcen v roce 1842, později byla přistavena dřevěná zvonice pro 3 zvony (darované z Drážďan) a založen hřbitov.

Evangelický hřbitov Sány

Již roku 1787 zanikl, po Tolerančním patentu z roku 1781 vytvořený, toleranční reformovaný (h.v.) sbor v Sánech na Poděbradsku a oblast byla připojena ke sboru h.v. v Libici nad Cidlinou. Jediným kazatelem sboru v Sánech (1783-1787) byl Samuel Szeremley, který nato působil v reformovaných evangelických sborech Kšely (1787-1793), Klášter nad Dědinou (1793-1799) a Telecí (1799-1806).

Evangelický kostel Libice nad Cidlinou

Kostel evangelického reformovaného (h.v.) sboru byl postaven roku 1896 v neorenesančním slohu, za faráře (1895-1927) Františka Nováka (1862-1930). Původní toleranční kostel byl slavnostně otevírán 23. listopadu 1794, když byl farářem (1783-1837) Mojžíš z Tardy (1759-1837).

Evangelický kostel Rudník - Bolkov se hřbitovem

Po vydání tolerančního patentu roku se tu k luterskému vyznání přilásilo 400 lidí. Do roku 1783 do obce docházeli němečtí kazatelé. V roce 1783 do Krkonoš přichází konat pastorační službu skupina mladých uherských nekatolických intelektuálů. Prvním stálým pastorem v Rudníku byl Stephan Hoszu, šlechtic z Turé Lúky na Nitransku. Káže ve staveních osadníků nebo pod širým nebem.

Evangelický kostel Hradiště u Nasavrk

V Hradišti i v okolí se v dobách protireformace scházeli tajní evangelíci. Po vyhlášení Tolerančního patentu se evangelíci, kteří v tomto kraji tvořili většinu, přihlásili k reformovanému vyznání. V roce 1783 vytvořili sborové společenství a rozhodli se v Hradišti postavit modlitebnu i faru; prvním kazatelem (1783-1787) byl Štěpán Törös.

Náhrobek Bohuslava Slabého

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Předhradí. Bohuslav Slabý (1910-1991) byl nejprve vikářem v Praze u Salvátora (1935-1940). V Předhradí byl v letech 1940-1946 vikářem filiálního sboru při evangelickém sboru ve Velimi, a nato až do roku 1979 prvním farářem nově ustaveného evangelického sboru v Předhradí.

Evangelický kostel Pržno

Skrytých evangelíků bylo v Pržně a v okolí mnoho. Dlouho odolávali protireformaci a zúčastnili se také velkého valašského povstání v letech 1777–1781. Toleranční patent přivítali, přihlásili se k augsburskému vyznání a v roce 1782 založili sbor. První toleranční modlitebna byla postavena o rok později. Se stavbou nového kostela bylo započato již po vyhlášení Protestantského patentu.