Evangelický kostel Džbánov

Na konci roku 1782  bylo ve východních Čechách utváření tolerančních sborů již v hrubé podobě  ukončeno. Nesnadno se rozhodovalo o tom, kde bude sídlo velkého tolerančního sboru, který vznikl z několika obdobných a rovnocenných středisek. Středisko Džbánov bylo oficiálně registrováno roku 1783.

Evangelický kostel Jindřichův Hradec

Historie zdejších evangelíků souvisí s historií města a okolí. Oldřich z Hradce vedl křížovou výpravu, kterou vyhlásil papež v roce 1340 proti Valdenským. V průběhu 16. století se střídala přízeň pánů z Hradce k vyznavačům církve podobojí podle jejich náboženského přesvědčení. Bitva na Bílé hoře v roce 1620 pak znamenala, tak jako všude v českých zemích, konec svobody vyznání.

Evangelický kostel Krnov

Evangelický kostel na dnešním Husově náměstí je trojlodní neogotická stavba ze začátku 20. století. Projekt podle architekta Franze Blasche uskutečnil stavitel Ernst Latzel, varhany pocházejí z místní varhanářské firmy Rieger a Klos; kostel sloužil až do roku 1945 Německé evangelické církvi. Po odchodu německých obyvatel jej nějakou dobu užívala Církev Československá husitská (CČSH).

´Bratrský hřbitov´ Brandýs nad Orlicí

Pomník připomínající tzv. ´nový´ hřbitov Jednoty bratrské s kostelem Jana Křtitele a hrobkou žerotínského rodu. V roce 1559 ho založil Jan starší ze Žerotína. Na hřbitově byl pohřben mladoboleslavský senior Jednoty bratrské Matouš Konečný (1569 - 8. února 1622) a mezi 13 pohřbenými členy žerotínského rodu také Karel starší (1564 - 1636).

Evangelický kostel Třebechovice pod Orebem

Evangelický reformovaný (h.v.) sbor vznikl v Třebechovicích v roce 1871, vydělením ze sboru v Klášteře nad Dědinou. Modlitebna, upravená z bývalé hospody na náměstí, byla slavnostně otevřena 31.května 1871. Základní kámen kostela, stojícího na náměstí, byl položen 5.května 1876, za faráře (1872-1894) Ivana Dobroděje Mírovíta Fleischera (1848-1894).

Náhrobek Čeňka Jurena

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Chvaleticích. Čeněk Juren (1804-1888) byl druhým evangelickým farářem h.v. v Libenicích (1830-1834). Nato byl farářem v Hradišti v letech 1834-1863, kdy tam byla postavena nová fara (1835), kostel (1842-1847), i škola  (1861). Leží ve společném hrobě spolu se svým zetěm Juliem Fleischerem a jeho otcem Karlem Fleischerem.

Evangelický kostel Libčice nad Vltavou

V Libčicích byla v roce 1833 zřízena kazatelská stanice evangelického reformovaného (h.v.) sboru z Ledčic. Základní kámen evangelického kostela byl položen 16.dubna 1863 a kostel byl slavnostně otevřen 22.října 1867, za ledčického faráře (1832-1872) Jana Kašpara (1801-1872). Kostel je budova v novorománském slohu s půlválcovou apsidou a čtyřbokou věží v průčelí.

Evangelický kostel Hradiště u Nasavrk

V Hradišti i v okolí se v dobách protireformace scházeli tajní evangelíci. Po vyhlášení Tolerančního patentu se evangelíci, kteří v tomto kraji tvořili většinu, přihlásili k reformovanému vyznání. V roce 1783 vytvořili sborové společenství a rozhodli se v Hradišti postavit modlitebnu i faru; prvním kazatelem (1783-1787) byl Štěpán Törös.