Kunvald 1457 / domek Na sboru

Kunvald je ´kolébkou´ Jednoty bratrské. Roku 1457 do Kunvaldu u Žamberka, na panství Jiřího z Poděbrad (1420-1471), odešla skupina posluchačů Jana Rokycany (cca 1396-1471), toužících žít podle evangelia, vedená Řehořem, snad Rokycanovým synovcem.

Evangelický kostel Chrudim

Evangelický kostel byl postaven roku 1890 zásluhou Josefa Vyskočila, který jeho stavbu financoval. V roce 1895 vznikl samostatný evangelický reformovaný (h.v.) sbor, od sboru v Dvakačovicích. Roku 1897 vzniká kazatelská stanice v Heřmanově Městci a evangelický hřbitov v Chrudimi.

Náhrobek Františka Šustra

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libici nad Cidlinou. František Šustr (1868-1933) se stal 2. evangelickým reformovaným (h.v.) farářem v Opolanech (1898-1910), po Ladislavu B. Fikejzovi. Nato byl 2. evangelickým farářem také ve sboru v Poděbradech (1910-1930), po Aloisu Jelenovi.

Evangelický kostel Kovánec

Lidé v Kovánci i v okolí podporovali husity, věděli i o Jednotě bratrské. Protireformace po roce 1620 byla i zde tvrdá, ale tajní evangelíci se tady přesto udrželi. Čerpali mezi sebou navzájem duchovní podporu; podařilo se jim také navázat a udržet tajné spojení s českými exulanty až ze Žitavy. Po vyhlášení Tolerančního patentu v roce 1781 se přihlásili k augsburskému vyznání.

Evangelický kostel Vrchlabí

Historie německého luterského sboru ve Vrchlabí souvisí s životem tajných evangelíků v Rudníku, kde se konala shromáždění i v dobách protireformace. Vrchlabští evangelíci, kterých nebylo mnoho, patřili po roce 1784, kdy vznikl sbor v Rudníku, právě k němu.

Trnovany 1919 - Německá evangelická církev (DEK)

Německy mluvící evangelické sbory luterské (a.v.) i reformované (h.v.) církve na území Československé republiky se po vzniku Českobratrské církve evangelické (na Generálním sněmu v prosinci 1918) také oddělily od evangelických církví a.v. a h.v. v dřívějším Rakousku a na církevním sněmu 26.