Bednárec

Středisko německých valdenských koncem 13. a v první polovině 14. století, proti nimž byla vyhlášena křížová výprava. V Bednárci byli valdenští všichni s výjimkou rychtáře, lazebníka a obecního pastýře. V jejich domech se konala několikrát do roka shromáždění za účasti pravidelně přicházejících kazatelů.

Evangelický kostel Semtěš

Současný kostel evangelického reformovaného (h.v.) sboru byl stavěn v letech 1860-1862, po vybavení interiéru slavnostně otevřen 15.září 1867, kdy kázal Václav Šubert z Krabčic. Toleranční kostel byl zbourán před novostavbou v roce 1860. Jeho slavnostní otevření 17.srpna 1783 proběhlo za veliké účasti, i oficiální, včetně ´pana krajského s chotí, hrabat Thunů, ba i faráře ze Zbislavi´.

Náhrobek Mojžíše z Tardy (2)

Nástupcem Jana Végha, čtvrtým farářem evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Nebuželích, byl farář (1830-1858) a senior Pražského seniorátu h.v. Mojžíš z Tardy. Narodil se 16.září 1805 v Libici nad Cidlinou jako druhý ze synů tamějšího prvního tolerančního faráře Mojžíše z Tardy (1759-1837). Nebuželským farářem byl až do své smrti 18.srpna 1858.

Evangelický kostel Hošťálková

Evangelický sbor v Hošťálkové byl založen v roce 1782 a věřící se přihlásili k augsburskému vyznání. Scházeli se však již v době protireformace.

Evangelický kostel Libice nad Cidlinou

Kostel evangelického reformovaného (h.v.) sboru byl postaven roku 1896 v neorenesančním slohu, za faráře (1895-1927) Františka Nováka (1862-1930). Původní toleranční kostel byl slavnostně otevírán 23. listopadu 1794, když byl farářem (1783-1837) Mojžíš z Tardy (1759-1837).

Evangelická fara Soběhrdy

Původní toleranční faru z roku 1815, postavenou za faráře (1812-1820) Josefa Šedivého ( -1854), nahradila budova současné fary, kterou evangelický reformovaný (h.v.) sbor postavil roku 1883, za faráře (1881-1886) Gustava Šoltesze, rodáka z Velenic (1849-1936). V roce 1884 byla fara s celým evangelickým areálem obehnána zdí.

Evangelická fara Libenice

Faru postavil evangelický reformovaný (h.v.) sbor v Libenicích nedaleko kostela až v roce 1839, za faráře (1834-1882) Jana Šantrůčka (1807-1884). Budova byla zrekonstruována v roce 1961, za faráře (1960-1976) Jaroslava Pecha (1912-1994). Po prodeji budovy bývalé školy byla na faře zařízena modlitebna pro zimní období. V současnosti je byt pronajímán.

Evangelický hřbitov Křížlice

Evangelický hřbitov vznikl v Křížlicích v souvislosti s postavením původní toleranční modlitebny výše nad vesnicí v roce 1786. Jsou zde pohřbeni křížličtí faráři zdejšího evangelického luterského (a.v.) sboru: Jan Molnár (1765-1828) zde působil jako v farář v letech 1798-1808 a znovu 1813-1828. Jeho syn Matouš Molnár (1799-1863) navázal na jeho působení v letech 1828-1863.