Evangelický kostel Praha Salvátor

Brzy po vyhlášení Rudolfova majestátu (1609), který přinesl náboženskou svobodu i reformačním církvím, začali němečtí věřící augsburského vyznání stavět svůj kostel. Byl postaven v letech 1611–1614 ve stylu německé renesanční gotiky, byl trojlodní a vnitřní prostor dosahoval výše 20 až 21 metrů. Klenba byla zdobena cennými freskami. Presbyterium osvětlovalo pět vysokých oken.

Kostel u Martina ve zdi Praha - Nové Město

Gotická, původně románská, stavba; známa již k roku 1178. Od poloviny 13. století budova součástí hradeb, proto ´Martin ve zdi´. Koncem roku 1414, na začátku české husitské reformace, zde byla poprvé vysluhována eucharistie ´pod obojí způsobou´, totiž chléb i kalich všem účastníkům bohoslužeb. Do roku 1621 patřil kostel husitské církvi podobojí.

Evangelický sbor Heřmanův Městec

Nově upravený (2017) sborový sál ve sborovém domě v Zahradní ulici 537. Budovu získal sbor od města nedobrovolnou výměnou za dosavadní sídlo v areálu židovské synagogy v roce 1985 a postupně upravil sborový sál a další sborové zázemí; půdní vestavba rozšířila farní byt.

Evangelický kostel Libiš

Evangelický kostel v Libiši je jedním z nejzachovalejších v původní toleranční dispozici interieru evangelických modliteben (kazatelna uprostřed delší stěny obklopená ze tří stran řadami lavic). Byl stavěn v letech 1789-1792, za faráře Jana Végha, a slavnostně otevírán 2. listopadu 1789.

Beránek 1419

Památné místo jednoho z velkých husitských shromáždění na jaře 1419, kdy se konaly tzv. ´poutě na hory´ v očekávání brzkých radikálních změn dějinného vývoje v důsledku Božího zásahu. V tomto období se eschatologické naděje opíraly o biblické obrazy soudu i naděje, jak ji představuje i název návrší podle novozákonního Beránka, Krista.