Evangelická fara Libice nad Cidlinou

Toleranční fara byla postavena v roce 1789, za faráře Mojžíše z Tardy (1783-1837) na pozemku, který obec evangelickému h.v. sboru přidělila na západním okraji vesnice poblíž slavníkovského hradiště z 10. století. Vedle fary byl 1794 postaven toleranční kostel, ze kterého je zachována zeď tvořící hradbu zahrady při cestě na hradiště.

Evangelický kostel Kolín

Evangelický sbor v Kolíně byl založen 16. května 1868. Základní kámen kostela byl položen v květnu 1871 a již 17. prosince 1871 se v kostele konaly první bohoslužby. V roce 1953 byl kostel přestavěn podle návrhu architekta Bohumila Bareše. Poslední úpravy interiéru kostela byly provedeny podle návrhu výtvarnice Barbory Veselé.

Betlémská kaple

Betlémskou kapli stavěli kramář Kříž a dvořan Hanuš z Mülheimu jako duchovní odkaz Milíče z Kroměříže (cca 1325-1374) a Matěje z Janova (cca 1355-1393). Dostavěna byla roku 1394. Název Betlém má kvůli ostatku údajně prý králem Herodem zavražděného betlémského dítěte (Matouš 2,16-18); proto i název kaple Mláďátek.

Evangelický kostel Libštát

Po vyhlášení Tolerančního patentu Josefa II. v roce 1781 se většina evangelíků (117 rodin) přihlásila k helvetskému (reformovanému) vyznání, několik rodin k vyznání luterskému.

Náhrobek Justa E. Szalatnaye

Náhrobek na hřbitově ve Velimi. Justus Emanuel Szalatnay se narodil 21. srpna 1834 v Moravči. Velimským farářem byl celé půlstoletí, v letech 1859-1910. Hřbitov byl v tomto období roku 1888 rozšířen. Současně byl v letech 1871-1889 seniorem Čáslavského seniorátu h.v. a v letech 1889-1910 superintendentem evangelické církve h.v. v Čechách.

Evangelický hřbitov Kolín

Původní evangelický hřbitov byl vystavěn na Zálabí v roce 1863; zanikl roku 1901, na jeho místě vznikl, mezi ulicemi Štítarská a Veltrubská, městský park.