Evangelická fara Znojmo

Tuto budovu fary si evangelický luterský (a.v.) sbor ve Znojmě postavil patrně až kolem roku 1918, před tím byla evangelická fara na Dolním náměstí. Po zániku Německé evangelické církve (DEK) po roce 1945 převzala budovu Českobratrská církev evangelická, která navázala na práci filiálního sboru vzniklého roku 1935 při evangelickém sboru v Miroslavi.

Červený kostel Olomouc

Červený kostel je 55 metrů vysoký novogotický kostel severoněmecké cihlové gotiky v Olomouci. Od roku 1956 se využívá jako sklad knih Vědecké knihovny v Olomouci a není veřejnosti přístupný.

Evangelický kostel Krnov

Evangelický kostel na dnešním Husově náměstí je trojlodní neogotická stavba ze začátku 20. století. Projekt podle architekta Franze Blasche uskutečnil stavitel Ernst Latzel, varhany pocházejí z místní varhanářské firmy Rieger a Klos; kostel sloužil až do roku 1945 Německé evangelické církvi. Po odchodu německých obyvatel jej nějakou dobu užívala Církev Československá husitská (CČSH).

Náhrobek Vlastimila Plcha

Náhrobek na hřbitově v Bošíně. Vlastimil Plch (1921-2007) byl farářem evangelického sboru v Bošíně celou druhou polovinu 20.století, v letech 1946-1995.

Památník Božích bojovníků Chotěboř

Kulturně-historická památka připomínající hromadné upálení husitských bojovníků v chotěbořských stodolách roku 1421. Postaven roku 1929 nákladem okr. osvětovského sboru v Chotěboři.

Evangelický kostel Chotiněves

Malá obec nedaleko Litoměřic se po 2. světové válce stala domovem českých reemigrantů z Volyně. Město Boratín, kde žili potomci pobělohorských exulantů, pro víru vyhnaných z české země, bylo ve své historii svědkem mnoha zápasů o moc, mnoha těžkých ztrát i nových nadějí. Jednou ze splněných nadějí bylo osídlení původně německé obce Chotiněves v ovocnářské a chmelařské oblasti Litoměřicka.

Evangelický areál Kolín

V lednu 1869, několik měsíců po vzniku evangelického reformovaného (h.v.) sboru (16. května 1868), byla koupena budova fary s hospodářským zázemím, pro faráře (1869-1918) Čeňka Duška (1843-1918), který nastoupil 10. května 1869. Fara byla přestavěna v roce 1879, naposledy rekonstruována roku 2011.

Náhrobek Josefa Choděry

Náhrobek na hřbitově v Bošíně. Josef Choděra (1860-1900) byl farářem evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Bošíně od roku 1885 do svého úmrtí 18.prosince 1900.

Evangelický hřbitov Velim

Hřbitov byl zřízen roku 1821. V roce 1888, za faráře Justa E. Szalatnaye, byl rozšířen. Jsou zde náhrobky pěti velimských farářů. V době založení hřbitova byl farářem (1800-1829) čtvrtý z velimských evangelických farářů Mikuláš Toronay. Další náhrobky patří šestému velimskému faráři (1847-1858) Janu Rumlovi a jeho nástupci Justu E. Szalatnayovi, faráři v období 1859 až 1910.

Evangelický hřbitov Opatovice

Hřbitov luterského (a.v.) sboru v Opatovicích obklopuje evangelický kostel. Byl zřízen záhy po vzniku evangelického a.v. sboru v roce 1783; roku 1872 byl opravován. Jsou na něm náhrobky dvou opatovických farářů, kteří byli také i superintendenty evangelické církve a.v. v Čechách.