´Evangelický kostel´ Trnovany

Evangelický kostel v Trnovanech (Turn), dnes součásti Teplic, vznikal v průběhu let 1899-1905 jako Christuskirche pro právě vzniklou kazatelskou stanici evangelického luterského (a.v.) sboru z Teplic, v důsledku tehdy probíhajícího tzv. německého přestupového hnutí. Tento secesní tzv. Zelený kostel, s věží prý 76 m vysokou, projektovali architekti R. Schilling a J. W. Gräbner z Drážďan.

Kostel míru Jawor (Polsko)

Jeden ze tří kostelů míru postavených po Vestfálském míru (1648) pro luterány ve Slezsku. Podmínkou bylo zbudovat chrámy bez cihel, mimo město, ale zároveň na dostřel, aby se nemohly stát střediskem vzpoury.

České vyznání 1575

České vyznání (konfese) je společné vyznání dvou reformačních větví, strany podobojí a Jednoty bratrské, na níž se domluvila  stavovská opozice proti českému králi a římskému císaři Maxmiliánovi II. (1564-1576). Konfese byla sestavena v období 16. března až 18.

Náhrobek Václava Vančury

Náhrobek na hřbitově v Močovicích. Václav Vančura (1816-1863) z Čáslavi byl ´hojecím kovářem´, tedy zvěrolékařem, a dlouholetým presbyterem evangelického sboru h.v. v Močovicích. Spolu s farářem (1838-1887) Pavlem Nešporem koupili 5. února 1863 v Čáslavi pozemek pro stavbu evangelického kostela.

Evangelický kostel Horní Krupá

V době po vyhlášení Tolerančního patentu se přihlásilo jen padesát rodin k reformovanému vyznání, a to nestačilo k vytvoření samostatného sboru. Byli přijati ve sboru v Sázavě, který byl vzdálen šest hodin cesty. V letech 1791–1824 zůstal sázavský sbor bez kazatele. Přesto se evangelíci v Horní Krupé nevzdali. Bohoslužby se konaly v soukromých staveních, jednou za čas přišel mezi ně kazatel.

Husův kámen Kutná Hora

Husův kámen byl umístěn ve středu kutnohorského evangelického hřbitova při 500. výročí smrti M. Jana Husa na kostnické hranici v roce 1915, za faráře (1891-1939) Viktora Szalatnaye (1866-1941).

´Evangelická škola´ Libenice

Konfesní evangelická škola v Libenicích byla povolena roku 1861. Budova školy byla postavena mezi farou a evangelickým kostelem a slavnostně otevřena 25. října 1863, za faráře (1834-1882) Jana Šantrůčka (1807-1884). V roce 1876 získala škola právo veřejnosti. Zrušena byla v roce 1921, za faráře (1905-1931) Jana Pípala (1862-1931).

Evangelický kostel Libice nad Cidlinou

Kostel evangelického reformovaného (h.v.) sboru byl postaven roku 1896 v neorenesančním slohu, za faráře (1895-1927) Františka Nováka (1862-1930). Původní toleranční kostel byl slavnostně otevírán 23. listopadu 1794, když byl farářem (1783-1837) Mojžíš z Tardy (1759-1837).